„Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové patří k nejvýznamnějším představitelům vrcholného baroka u nás, díky nimž mohly vzniknout nezaměnitelné a umělecky brilantní stavby. Příští rok uplyne 270 let od smrti Kiliána Ignáce a o rok později si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera. Je proto nanejvýš vhodné si připomenout význam jejich díla a ocenit jejich talent tím, že vládě podáme návrh na prohlášení broumovské skupiny kostelů národní kulturní památkou,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Otec a syn Dientzenhoferové postavili na Broumovsku skupinu svatostánků, které jsou významnými architektonickými památkami. Jednotlivě jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek, ale kostely vznikly jako ucelený soubor venkovských farních kostelů spojených obdobím vzniku, osobností zadavatele a autory návrhů. Vedení kraje proto chce prohlásit národní kulturní památkou tento soubor jako celek.

Podnapilý muž jako důvod svého počínání uvedl, že nesouhlasí s přítomností komunistů v Náchodě a proto před jejich sídlo vysypal obsah tří popelnic s popelem a dalším „bincem“.
Měl pifku na komunisty, tak jim vysypal popelnice přede dveře

Kostely vznikly v poměrně krátkém období první čtvrtiny 18. století, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska.

To je ojedinělé a unikátní v kontextu kulturní krajiny v rámci republiky i celé Evropy. Tyto stavby se také výrazně liší od jiných kostelů, které se v té době běžně stavěly. Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Svatostánky navíc vizuálně doplňují přirozené skalní útvary, které broumovskou náhorní plošinu obklopují.

Dientzenhoferové se také brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš nákladný. Objednané stavby přitom musely pojmout poměrně početnou populaci jednotlivých vesnic, které v té době mívaly kolem 1000 obyvatel. "A to se jim díky vhodně zvolené konstrukci bezesporu povedlo prvotřídně.

V rámci obnovy veřejného osvětlení a městského rozhlasu v ulici Na Hradčanech bylo stávající slavnostní nasvětlení skal nahrazeno novým. Foto: Archiv NMnM
Skalní masiv je nyní lépe a úsporněji osvětlený

Celá skupina, do níž ještě patří i martínkovický kostel sv. Jiří a Martina stavitele Martina Allia, má vícero hodnot. Osobně bych vyzdvihl prostorový vývoj vrcholně barokních kostelů ve střední Evropě. Tleskám nápadu navrhnout kostely jako celek na národní kulturní památku," okomentoval počin kraje Petr Staněk z Broumova, který se touto skupinou již několik let zabývá.

• kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)
• kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)
• kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)
• kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)
• kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)