Ten by měl, aspoň dle názoru senátorů za STAN, autoritativně zrušit rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení termínu voleb do Sněmovny. Dle navrhovatelů jde prý o zneužití pravomocí hlavy státu. Zmíněné vyhlášení termínu říjnových voleb považují Starostové za zásah do fair play volební soutěže a jde údajně i o zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím. 

Leden se zeptá, co jsme dělali o adventu. Tisíce lidí zemřou

Navrhovatele zastupuje známý právník a europoslanec Stanislav Polčák, patrně to dostal od svých Starostů jako stranický úkol. Cílem STANu je, aby Ústavní soud toto rozhodnutí prezidenta republiky zrušil, Miloš Zeman vyhlásil termín voleb prý „nesmyslně brzo“.

Autor je právník a vysokoškolský pedagog

Ústavní stížnosti STANu možno rozumět politicky, jako dalšímu ataku na jejich odvěkého rivala Miloše Zemana, ale právně je značně chatrná a nadbytečná. Pro neprávnickou veřejnost  připomeňme, že podle české ústavy musí prezident volby do sněmovny vyhlásit nejpozději tři měsíce před jejich konáním. 

To Zeman splnil. Žádný ústavní ani jiný zákon neurčuje lhůtu maximální, tedy např. nejdříve šest měsíců před konáním voleb. Od roku 1993, tedy od účinnosti Ústavy, to nikomu nevadilo, až po skoro třiceti letech, navrhovatelům ze STANu vadí příliš dlouhá lhůta. Nepřipadá vám to účelové? 

Mluvte s druhými. Ale proč?

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Podle S. Polčáka vyhlásil prezident termín voleb „nesmyslně brzo“. Tento termín nenajdeme v žádné učebnici ústavního práva. Chápu, že se STANu něco nelíbí politicky, ale označit to hned za protiústavní?

Nemá  být řízení před Ústavním soudem ultima ratio? Nadto, čím dříve volby prezident vyhlásí, tím více posiluje právní jistotu, že volby budou včas, ne? Obtížně lze rozumět, v čem se STAN vlastně cítí diskriminován. Termín voleb je snad pro všechny strany a hnutí stejný.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.