Kliknutím zvětšíteNepatřím mezi ty, kteří by nějak hlasitě vyčítali vládě plánovaný schodek 295 miliard na rok 2023. Zaprvé od začátku bylo jasné, že všechny ty předvolební sliby o zásadních plánovaných úsporách a konsolidaci státního rozpočtu jsou jen populistické výkřiky, neboť bylo jasné, že po covidové krizi se bude celá Evropa vzpamatovávat několik let. A zadruhé jsem jsme v mimořádné době. Všechny země okolo nás se perou s energetickou krizí. Rozdíl je pouze v tom, že některé lépe, jiné hůře. My jsme, bohužel, v té druhé skupině.
Karel Havlíček
místopředseda PSP ČR a stínový ministr průmyslu a obchodu
To, co však vládě vyčítám je, že i přes tento schodek je podpora pro podniky a domácnosti mizivá. Vláda navíc situaci lidem i firmám ztěžuje i tím, že není schopná předložit strategickou hospodářskou vizi do budoucnosti. Nám se vysmívala naší strategii Země pro budoucnost, postavené na přidané hodnotě a inovacích, sama ale nemá ale nic.
To, co jim vyčítám je také kouzlení s čísly, kdy navzdory tvrdé kritice Národní rozpočtové rady ministři financí a dopravy bez mrknutí oka opticky sníží deficit tím, že zadluží ministerstvo dopravy a závazek přehodí na Státní fond pro dopravní infrastrukturu. A nemohu přijmout ani to, že navzdory rekordním inflačním příjmům a mimořádným daním se do roku 2025 plánuje těžko uvěřitelný schodek, v součtu 1265 miliard korun.
Nepochybně lze namítnout, že schodky vznikají vždy v době krize. Dělala je i naše vláda v době pandemie. Nicméně je v tom jeden podstatný rozdíl. My jsme je udělali proto, abychom zachovali funkční průmysl a abychom pomohli podnikatelům. Těch jsme podpořili 700 tisíc. A především jsme celou dobu měli na paměti, že nesmíme narušit sociální smír. Samozřejmě, že vnímám a beru i kritiku, že něco mohlo být lepší, rychlejší nebo že některé segmenty dostaly méně a jiné více. Uznávám, že jsme v této kritické době udělali nějaké chyby, ale nehodili jsme nikoho přes palubu. A stojím si i za zrušením podvodu s názvem superhrubá mzda. V době krize to má mj. účinnější podpůrný efekt, než všechny energetické tarify dohromady. Udrželi jsme ale hlavně enormní růst investic, podpořili jsme zdravotnictví a zvyšovali jsme výdaje na vědu. Ano, to vše mělo negativní dopad na rozpočet, ale v budoucnu se nám to vrátí.
Problém této vlády ale je, že žije z roku na rok a je jí lhostejné, co se bude dít za pár let a kdo to všechno zaplatí. Tato vláda se chová jako utržená ze řetězu bez jakéhokoliv náznaku dlouhodobého řešení. Vládu dobíhá jejich vlastní rétorika. Kde jsou všechny ty jejich silné řeči o tvrdém ořezání výdajů? Nejen, že je vládní politici teď nemají, ale oni i lhali v tom, když říkali, že je mají připravené. Tváří a mluví jako pravicový penál plný ostře ořezaných tužek, ale realita je přesně obrácená.
Pokud se nemají zvyšovat daně, zbývá spoléhat na příjmy přirozené. K tomu ale potřebujeme růst hrubého domácího produktu. Ten je tvořen spotřebou, která asi poroste, ale bohužel jen díky vysoké inflaci. Dále investicemi, které jdou v sektoru podnikovém i u domácností do kytek, poněvadž firmy jsou v nejistotě a rodiny si nebudou brát hypotéky s 8 % úrokem. Zbývá čistý export, ale tam bych byl při zemi, protože průmysl je této vládě ukradený.
Uznávám, že něco možná tato vláda zachrání docela dobře naplánovanými veřejnými investicemi, ale díru do světa s HDP neuděláme. Cesta z pádu do pralesní ligy by mohla vést přes přidanou hodnotu. Nezvyšovat daně, ale vytvořit prostředí pro tvorbu zisků a daně potom důsledně vybírat. To byla strategie naší vlády. K tomu ale potřebujeme investovat do výzkumu, vývoje a inovací a současně celý sektor vědy důsledně řídit ve vazbě na financování a hodnocení výsledků. To bohužel skončilo s naší vládou. A skončil i důrazný výběr daní. Místo, aby kabinet jasně sdělil, že daně nezvýší, ale musí je bez pardonu platit každý, kdo je platit má, tak zruší EET, chaoticky zavede různé daně z tzv. nadměrných zisků a korunu všemu nasadí tím, že ministr financí souhlasí s pokoutně navrženým lobbistickým návrhem snížení daně z hazardu.
K tomu už zbývá jen dodat, děj se vůle boží.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
3
Čtenář reportér
Cestujeme
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
