Ne, nevyzývám k obnově mocnářství, ale v krizové situaci je pro podporu cestovního ruchu nejrozumnější umožnit lidem volné cestování uvnitř regionu, který nemá společnou jen historii, ale také stejně úspěšný boj s epidemií koronaviru. Rakousku i Slovensku se daří držet čísla nových případů nákazy velmi nízko, z médií známé křivky přírůstků nových případů se výrazně zplošťují.

Zmíněné země navíc postupně uvolňují omezení v souvislosti s epidemií. Pokud tedy vlády vyhodnotily, že cestování uvnitř těchto států není výrazně rizikové, není důvod předpokládat, že by se nebezpečí zvyšovalo, kdyby byly bez větších omezení tyto země prostupné pro turisty z regionu.

Epidemiologové se obávají nekontrolovatelného přílivu cizinců ze všech koutů světa do velkých měst a dalších vln nákazy. Tomu naprosto rozumím. To ale nehrozí, pokud si vláda pečlivě vyhodnotí, které země se mohou vzájemně otevřít. Zároveň tím bude pracovat na tom, aby se jí nepoložil důležitý segment českého hospodářství – cestovní ruch. Do Česka by konečně mohli turisté, kteří sem sice nepřivezou nákazu, ale určitě si vezmou peníze, které utratí v českých obchodech.

Vytvoření zóny bezpečného cestování přináší hodně výhod za relativně málo námahy. Kromě podpory cestovního ruchu, kterému pandemie zasadila bolestivé rány, pomůže dlouhodobě špatně řešené situaci českých pendlerů. Vytvoření bezpečné zóny by jim přinášelo mírnější podmínky pro cestování do sousedních zemí, takže by bylo možné konečně opustit poněkud matoucí požadavky, které na ně stát neustále klade.

Zmíněné otevírání hranic stojí na jednoduchém principu – podívejme se na čísla, a podle toho rozhodněme. Je ale otázka, jestli je toho vláda schopna. Tato naděje totiž člověka opouští, když musí sledovat, jak se kabinet snaží křečovitě dostat české „dovolenkáře“ do Chorvatska, aniž by měl jakýkoliv racionální základ opírající se o epidemiologická data, proč takto vybrat právě Chorvatsko. Skoro to až vypadá, že jediná čísla, ze kterých vláda vycházela, jsou výsledky průzkumů mezi 30 procenty jisté skupiny voličů.

Místo toho, aby se vláda snažila dostat Čechy do bezpečných zemí a neinfekční turisty do českých hotelů, penzionů a památek, chce svoje občany slepě posílat do země, která stojí na cestovním ruchu a v jejímž zájmu bude pouštět na své pláže turisty z jakékoliv země, kde to bude jen trochu možné. Pokud se chorvatská vláda rozhodne pro udržení ekonomiky i za cenu vyššího rizika, bude to znamenat vyšší možnost nákazy i pro české turisty.

I v tomhle případě tak platí, že to nejjednodušší řešení bývá většinou správné. Otevírat české hranice pro hosty ze zemí, které epidemii zvládají stejně dobře jako Česko, dává mnohem větší smysl než bez rozmyslu pustit stavidla české invazi na chorvatské pláže, pokud nebudeme mít záruku, že se búde chorvatská vláda chovat opatrně

Autor je prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.