Na posledním předvánočním zasedání vláda zřídila dvě pozice. O poradci pro národní bezpečnost, jímž se stal Tomáš Pojar, toho bylo napsáno dost. Je to koordinační role, jíž se ujímá profesionál, bývalý diplomat a člověk velmi blízký premiérovi. Není důvod, aby neobstál.

Z mého pohledu si víc pozornosti zasluhuje funkce zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, do níž byla jmenována Lucie Fuková. I ona má bohaté zkušenosti v dané oblasti, a to též na evropské úrovni. Její mise je ovšem podobná té filmové, tedy takřka impossible, nemožná. Žádné vládě se dosud nepovedlo s bolavou romskou problematikou pohnout.

Kateřina Perknerová
Zeman (naštěstí) naposled

Dnes vedle čerstvého postu existují Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Agentura pro sociální začleňování a Odbor sociální integrace na MPSV. Výsledek jejich práce není znát. Ve vyloučených lokalitách žije zhruba 110 tisíc Romůz celkových 262 tisíc. Většinová společnost je vidí jako lidi, kteří pobírají sociální dávky, nepracují, neposílají děti do školy a dělají binec.

Je nejvyšší čas tento ponurý (a bohužel mnohdy pravdivý) obraz změnit. Bez velkého úsilí a peněz to nepůjde. Začít se musí od útlého dětství. Čím víc malých Romů bude chodit do školek, tím víc se cíl přiblíží. Je na vládě a Lucii Fukové, aby přišly na to, jak to zařídit.