Za tuto obrovskou cenu, jejíž smysluplnost snad někdo v historii posoudí, jsme získali jednu malou přednost. Postavení a pověst země, kde dnes koronavirová nákaza hrozí opravdu minimálně a která se může poměrně rychle vrátit k normálnímu životu. Tuto tak draze vykoupenou výhodu je však třeba využít a v souboji o miliony turistů a stamiliardové příjmy z přeshraniční turistiky zapnout na plné obrátky.

Naše země není sice na turistice závislá tolik, jako Řecko nebo Chorvatsko, ale i tak jde o několik set miliard korun ročně a stovky tisíc pracovních míst. A o celé regiony, které bez zahraničních turistů prakticky zbankrotují, se západními Čechami a Prahou v čele.

Buď se ve zbytku hlavní turistické sezony české hotely, penziony, restaurace a lázně znovu zaplní zahraničními turisty, nebo vyhlásí bankrot. A ty stovky tisíc Čechů, které turistika živila, si půjdou stoupnout před úřady práce pro podporu v nezaměstnanosti. Plány na to, že turistický průmysl zachrání Češi tím, že zůstanou o prázdninách doma a budou putovat po Česku, byly od počátku nesmysl. Ano, trochu to může pomoci, ale nespasí nás to. Proto je třeba tvrdě pracovat na otevření Česka zahraničním turistům a naší propagaci. Už včera bylo pozdě.