Sluší se ale podotknout, že pozdní a trochu popletené šlápnutí na brzdu je správné. Ano, děti chtějí sportovat a možná budou tlusté. Sokolové chtějí sokolovat a bez toho jsou nerudní. Jenže pokud se epidemie znovu rozhoří, a to, co se na chvíli otevřelo, se zavře, ocitneme se doslova v pekle.

V neděli bylo hezky. Lidé vyšli do parků a ulic. Postávali u výdejních okének a pili víno či něco ostřejšího z kelímků s nápisem káva. Policejní hlídky projížděly bděle okolo. Nikdo nevystoupil, aby upozornil veselé výletníky, že roušky či respirátory jsou povinné. Bylo by to zbytečné, neměl je nikdo.

Očekávání bezcovidového jara a léta je silné, a pokud je pravda, že víra přenese i horu, mělo by to k zastavení koronaviru stačit. Spoléhat na to však nelze. V živé paměti je loňské opulentní „rozloučení“ s pandemií na Karlově mostě. Místo roku bujarých oslav předznamenalo rok úzkosti.

Různé předpovědi, kdy se otevře to či ono, jsou strašně neodpovědné. Vzpomínejme, jak ministr Havlíček ústy otevíral sjezdovky skoro každý týden. A zatím přibývalo mrtvých. Už to, že část dětí může do škol a školek, je risk. V tomto případě oprávněný. Všechno další však může ještě pár týdnů počkat.

Vláda by místo tahanic o ministry měla tohle lidem pokorně, ale naléhavě vysvětlovat. A policie by měla být slušná, ale stále důsledná.