Volební programy, nekorupční minulost strany, osobnost lídra, ale hlavně zkušenost s tím, jak se ta která partaj podílela na správě země, kraje či obce v minulosti. To jsou body, podle nichž se bude u uren rozhodovat přes 13 tisíc lidí, kteří odpovídali ve velkém předvolebním dotazníku Deníku.

Připomenula jsem si jejich postoj při první televizní debatě jedniček sedmi stranických kandidátek. Tématem byl cestovní ruch a částečně také covid, takže regionální problematika se mísila s celostátní. Nejeden divák při jejím sledování možná přemýšlel, zda v říjnu odevzdá svůj hlas protestu, změně, demagogii nebo zkušenosti.

Tak třeba kandidát Šlachtovy Přísahy Miroslav Haindl pracuje jako řidič a tvrdí o sobě, že v lidech hledá dobro a věří, že ti s poctivými úmysly převažují. To je bohulibé krédo, ale co s tím ve sněmovně? O jeho jasné představě na fungování kraje či státu se volič dověděl pramálo.

Naopak asi ocenil přístup náměstka hejtmana, poslance ODS Jana Bureše či kompetenci bývalého starosty Mariánských Lázní, poslance Pirátů Petra Třešňáka, byť jejich ideová východiska jsou odlišná.

Nejvíc ovšem zazářila Jana Mračková Vildumetzová, exhejtmanka a poslankyně ANO. Poukázala například na to, že každý radní volá po dalších úřednických místech, protože parlament či EU přicházejí s nekonečným seznamem požadavků, které kraje musejí plnit. A bez úředníků to prostě nejde. Nutné je tedy škrtat hlavně agendy a digitalizovat.

Jistě, exhejtmanka hájila vládu ANO a jeho ministry, ale činila tak s vysokou mírou znalostí probírané tematiky. Při volbách je tedy nutné dívat se i na konkrétní jména na kandidátkách, protože řídit stát by měli nejen lidé věřící v dobro, ale také ti, kteří o tom něco vědí.