Jsou skutečně elektromobily lepší?

Klimatičtí aktivisté a politici se nás v jednom kuse snaží přesvědčit, že elektrická auta jsou čistší, levnější a celkově lepší. Mnoho států, včetně Německa, Velké Británie a Japonska, dokonce během následujících dvou desetiletí zakáže prodej nových benzinových a naftových automobilů. Jsou-li však elektromobily tak dokonalé, proč musíme zakazovat ostatní alternativy? A proč je potřeba dotovat je částkou až 30 miliard dolarů ročně?

Ve skutečnosti je to mnohem komplikovanější, než jak se nám snaží jejich příznivci namluvit. Emise oxidu uhličitého z elektromobilu závisí na tom, zda je dobíjen čistou, nebo uhelnou energií. Výroba baterií navíc vyžaduje ohromné množství energie, která se v Číně získává převážně z uhlí. Na základě těchto poznatků Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že elektromobil využívající celosvětově průměrnou kombinaci zdrojů energie po dobu své životnosti vyprodukuje pouze o polovinu méně emisí CO2 než auto se spalovacím motorem. V nejdéle fungujícím americkém systému pro obchodování s emisemi si můžete koupit emisní povolenku v dané hodnotě za 300 dolarů. Přesto mnoho států vyplácí i 20krát tolik na dotacích, aby přiměly lidi k přechodu na elektromobilitu.

Všechno zdražuje, mzdy klesají

Motor elektromobilu sice neznečišťuje ovzduší, nicméně potřebuje ke svému fungování elektřinu, což nakonec může vést k ještě většímu znečištění. Nová studie odhalila, že elektrické automobily způsobují ve dvou třetinách amerických států větší znečištění vzduchu nejnebezpečnějšími částicemi než auta na benzín. V Číně je to tak, že pokud řídíte elektromobil v oblasti s novými a čistšími elektrárnami, tak znečišťujete prostředí o něco méně, nicméně v oblastech, kde se nachází starší elektrárny, bude naopak znečištění o trochu větší.

Elektromobily musí mít obrovskou kapacitu baterie, takže jsou mnohem těžší než srovnatelné vozy se spalovacím motorem. Z nové studie vyplývá, že už samotný váhový rozdíl vede k tomu, že elektromobily vyprodukují více pevných částic, a to z důvodu většího opotřebení pneumatik, silnic a brzd. V případě nehody jsou pak elektrické vozy pro ostatní účastníky nebezpečnější. Jak ukazuje studie z časopisu Nature, váhově těžší elektromobily budou mít na svědomí smrt mnohem většího počtu lidí, což může v konečném důsledku převážit pozitiva plynoucí ze snížení emisí CO2. Poptávka spotřebitelů po delším dojezdu a větší baterii pak celý problém ještě prohloubí.

Přestože je provoz elektromobilů levnější, nákup nového vozu je poměrně drahá záležitost. Průměrné auto ve Spojených státech stojí 48 tisíc dolarů, kdežto elektromobil nyní vyjde na více než 66 tisíc dolarů. Nová zpráva americké vlády uvádí, že náklady na elektromobil jsou za celou dobu jeho životnosti o devět procent vyšší, a to i za velkorysého předpokladu, který počítá s tím, že se s ním bude jezdit stejně často jako s klasickým benzinovým vozem. Ve skutečnosti však mají elektromobily zhruba o polovinu menší využití, což z nich dělá mnohem dražší volbu. Z nové studie vyplývá, že výhradně na elektromobil spoléhá pouze jedna z deseti domácností. Ostatní mají alespoň jedno auto, které nejezdí na elektřinu, přičemž nejčastěji to bývá SUV, pick-up či minivan. Většina domácností najezdí s neelektrickým vozem mnohem větší vzdálenosti, což dělá z elektromobilu jejich „druhé auto“.

Potřebuju mobil, mami

Elektrické vozy potřebují k výrobě velké množství nerostných surovin, takže nadšený přechod na elektromobilitu zvýší do roku 2050 poptávku po kobaltu, niklu a manganu 40 až 80krát. Poptávka po lithiu pro elektromobily se dostane až na 140násobek dnešní hodnoty, přičemž automobily a úložiště ročně spolknou až 10násobek jeho současné roční celosvětové produkce. Samotná výroba přináší také etické problémy, například v Kongu se pro těžbu kobaltu využívá převážně dětská pracovní síla, a rovněž vyvstávají bezpečnostní rizika vycházející ze skutečnosti, že většina závodů na zpracování nerostných surovin je soustředěna v Číně.

Norsko je v současné době jedinou zemí, kde je již většina nových vozů na elektřinu. Touto cestou se však mohou vydat pouze extrémně bohaté země, neboť Norsko vyplácí nepřímé dotace, které fungují na bázi osvobození od daně z prodeje a registrační daně ve výši 23 500 dolarů za vůz. K tomu má elektromobilita v této zemi i celou řadu dalších úlev, například osvobození od silniční daně. Velkou část norské ekonomiky tvoří pochopitelně ropa. Norsko vyplácí obrovské dotace za tak malé snížení emisí CO2, že musí prodat 100 barelů ropy, která vypouští 40 tun CO2, aby mohlo dotovat elektromobil, který sníží emise pouze o jednu tunu.

Zdroj: Deník

Mnoho expertů tvrdí, že prodej elektromobilů bude během několika desetiletí dominovat, to je však na hony vzdálené realitě. Vláda prezidenta Bidena odhaduje, že i v roce 2050 budou více než dvě třetiny aut na světě poháněny spalovacími motory. A pakliže ani v polovině století nebude pro drtivou většinu populace elektromobil volbou číslo jedna, těžko říct, zda se politici skutečně odhodlají k zákazům, o kterých nyní mluví.

Cigarety jsou pořád velkou metlou Čechů

Hlavním důvodem, proč se elektromobily prosazují, je slibované snížení emisí. Mezinárodní energetická agentura (IEA) však odhaduje, že i kdyby celý svět dosáhl do roku 2030 všech svých ambiciózních cílů v oblasti elektromobility, tak dodatečně ušetřené emise CO2 budou za toto desetiletí činit 235 milionů tun. Standardní klimatický model používaný Mezivládním panelem pro klimatické změny odhalil, že v takovém případě by se v roce 2100 snížila teplota na Zemi o pouhých 0,0001 °C.

Elektromobily se prosadí až v momentě, kdy budou díky inovacím lepší a levnější než auta se spalovacím motorem. Politici však žádají okamžitou změnu a hodlají obětovat stovky miliard dolarů na dotaci elektrických vozů, čímž budou bránit spotřebitelům ve výběru auta, které skutečně chtějí, aby dosáhli prakticky nulové změny klimatu.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.