Jihomoravskou vinařskou obec Bukovany najdete kousek od Kyjova. Spleť půvabných uliček se sklípky, k nimž přibyla rozhledna Bukovanský mlýn s hotelovým zázemí, láká stále více turistů. Není divu, seznámit se s místními vinaři při projížďkách půvabnou krajinou pomáhá hustá síť cyklistických tras, příjemné zážitky slibují také folklorní festivaly.

Navrátilovi se starší domek v jedné z úzkých vinařských uliček rozhodli proměnit ve víkendové bydlení, které využije rodina i přátelé a zároveň bude uzpůsobené pro případné sezonní pronájmy turistům. „První plán, tedy rozsáhlá stavební rekonstrukce původního objektu, neprošel. Objekt byl v havarijním stavu a bylo potřeba ho úplně nahradit novostavbou,“ říká Václav Navrátil, který se coby architekt o návrh postaral sám.

Návrh domu Elizabeth libereckého studenta Filipa Cimburka
Student z Liberce navrhl moderní bytový dům. Vyhrál s ním soutěž

„Součástí komplexní proměny se stala také rekonstrukce pozemku.“ Snažil se, aby budoucí obydlí maximálně respektovalo ráz okolní tradiční zástavby a souznělo i s blízkostí kostela hned nad stavební parcelou. Zároveň bylo nutné dispoziční řešení přizpůsobit strmě svažitému pozemku, k němuž navíc vede pouze velmi úzká ulička, což značně komplikovalo přístup stavební techniky. Není divu, že příprava tak náročného projektu vyžadovala delší čas. „Optimální řešení jsme hledali dva roky,“ vzpomíná Václav Navrátil.

Projekt však ze složitých počátečních podmínek vytěžil maximum a výsledek stojí za to. Při pohledu na novostavbu máte pocit, že vyrůstá přímo z místa. A vlastně vůbec nepoznáte, že tu tenhle pohledný dům s tradičními okny a červenou sedlovou střechou – z ulice nejviditelnější bílá zděná část – nestojí už spoustu let. Václav Navrátil se totiž rozhodl rozčlenit obytné a provozní zázemí do tří částí, které se více či méně zakousávají do strmého terénu.

Každé novostavbě dal přitom odlišné provedení s použitím jiné konstrukční technologie.

Obývák místo chlívků

Zastavěná plocha a hmota novostaveb se od původní stavby nijak neliší. Kopíruje totiž půdorysnou stopu i tvarové pojetí starého domu. Původní obytná světnice se proměnila v prostornou ložnici s vysokými stropy, kterou zjemňují zaoblené rohy kolem parapetů, zdí a také sedáků židlí a stoliček. Dominuje tu bílá barva a přírodní dřevo, čtyři okna propouštějí do místnosti dostatek přirozeného světla. Všechno dýchá tradičním venkovem.

V přízemí se nachází také prostorná koupelna s elegantní vanou a hygienické zázemí. V patře slouží ještě další ložnice.

Povedený interiér Institutu přírodní medicíny
Léčení jak z jiného světa. Nevšední interiér pacienty překvapí

Na zděný dům navazuje prosklená přístavba, která vznikla v místech bývalých kozích chlívků. Tento prostor slouží jako hlavní společenská místnost, pochopitelně neschází jídelní stůl, gauč, milá zašívárna v podobě spaní na peci a plně vybavená kuchyně. Tady se ujala hlavní role šedá. Dominantou otevřeného prostoru se stal ručně tesaný povalový strop jakožto vědomá stopa tradičních prvků. Je vsazen do ocelové konstrukce, na niž navazuje skleněná stěna. Nízká hmota obytného prostoru dokonale zapadla do svažitého terénu.

Na vnitřní společenský prostor navazuje přívětivé venkovní posezení na upraveném dvorečku.

Dřevěná kůlna, která stávala v nejvyšší části pozemku, se proměnila v saunu. Při nástavbě dřevěného domečku byla využita tradiční lidová japonská technika shou sugi ban opalovaných fasádních prken. Na terase, kde stojí sauna, nechybí ani venkovní bazén, zapuštěný přímo do svahu. Kdo chce, může si v tomhle zákoutí vychutnat posezení s výhledy do okolí. Svažující se pozemek dokázal Václav Navrátil využít dokonale, vzniklo několik venkovních teras, našlo se také místo pro kůlnu na kola se zelení porostlou střechou.

Noční pohled.
Rodinný dům je optickým klamem. Kolemjdoucí nevěří, že je uvnitř tak veliký

Rozmanitost detailů a celkové řešení vytváří architektonický zážitek z prostoru a ukazuje možnost, jak lze moderní architekturu začlenit do historického kontextu vinařských uliček. Navrátilovi svému vlídnému víkendovému zázemí říkají Bukovanská chaloupka. Server Amazing Places ji loni prohlásil za nejlepší chalupu roku.

SENAA
Architekti Jan Sedláček a Václav Navrátil založili ateliér SENAA v roce 2011. Cenné pracovní zkušenosti získali v ateliérech v Brně, Praze, Rotterdamu, Los Angeles či New Yorku. Zabývají se všemi oblastmi architektury od urbanismu přes novostavby, rekonstrukce až po návrhy interiérů. Zpracovávají také všechny stupně projektové dokumentace. „Při návrhu využíváme běžné stavební prvky, do detailu přemýšlíme o nich i možnostech jejich použití. Nepřicházíme s novými systémy, naše snaha je navrhnout neobvyklé proporce nebo použít netradiční materiály, to podle nás vede k úspěšným výsledkům. Jelikož pocházíme z Hané a Slovácka, jsou nám blízké tradiční principy a selský rozum,“ říkají společníci.