Bylo 23. prosince hodinu po půlnoci, když za dodnes neobjasněných okolností začalo hořet v psím kotci u domu. S požárem bojovalo šest hasičských jednotek. Oheň zcela zničil střechu, dílo zkázy na více než sto let starém domě dokonalo mnoho cisteren vody. Neštěstí, které o Vánocích postihlo rodinu Radky Nepustilové, zvedlo vlnu solidarity. „Vánoce nebyly veselé, ale byly štědré, a to poznáním, kolik lidí je ochotných v dnešní době pomoci," řekla tehdy.
A dnes?
Zklamání, takový pocit prý prožívají někteří obyvatelé Sobkovic, kteří finančně i prací pomohli rodině, jíž vzal oheň den před Štědrým dnem střechu nad hlavou.
Okamžitě po požáru se rozjela spontánní sbírka na pomoc rodině, obec přispěla na opravu domu, lidé pomáhali s odklízením následků požáru i na Štědrý den. „Problém je v tom, že dnes na té nemovitosti není proinvestovaná ani koruna a dům se přes realitku prodává," seznámil s aktuálním stavem starosta Sobkovic Josef Faltus. Jako zradu on a prý i další lidé vnímají, že poškozená rodina vzdala opravu domu a do obce se nechce vrátit. „Lidi jsou zklamaní," konstatoval starosta. A nejde zřejmě jen o zklamání, ale i o peníze…

Chtějí zpět i peníze ze sbírky

„Lidi to chápali, že dávají peníze na opravu nemovitosti, od samého začátku to bylo tak postavené, proto tam taky chodili pomáhat. Obecnímu úřadu se podařilo od rodiny získat zpátky obecní peníze, čtyřicet tisíc, které byly určené na opravu nemovitosti," vysvětlil starosta. Za obec dodal, že zpět požadují i 46 tisíc korun věnovaných obyvateli: „Do této chvíle se neví, na co byly tyto peníze použity. Tuto částku bychom chtěli použít na charitativní účel, kde bude transparentně prokázáno, komu a nač budou tyto peníze použity."

„Je mi úzko," říká žena

A jaké jsou pocity Radky Nepustilové dnes?
„Je mi z toho úzko," říká. Své pocity však nechce ventilovat a raději předkládá fakta. „Ze Sobkovic jsme dostali dvě částky, jedna byla částka vybraná od občanů na pomoc vyhořelé rodině. Druhá částka, čtyřicet tisíc korun, byla od obce. V těch dnech jsem vůbec nepostřehla, že bylo zastupitelstvo, že existuje zápis, kde je napsáno, že je to na opravu domu. Peníze jsme převzali. Asi před devíti týdny za námi přijel pan starosta s tím, že chtějí peníze vrátit. Vrátili jsme je."
Rodině zůstaly peníze ze sbírky. K tomu Radka Nepustilová dodává: „Věřte tomu, že kdyby někdo přišel, že i tyto peníze chtějí vrátit, tak moje hrdost nedovolí je nevrátit." Připomíná také, že všem lidem do jednoho poděkovala: hasičům, obci, lidem, kteří přicházeli pomáhat.

Charita spekulace odmítá

„Když pan starosta uviděl cenu v realitce, asi si začal myslet, že na tom chceme vyrejžovat. Je to jen závist," dodává hořce s tím, že dodnes na domě mají mnohasettisícovou hypotéku, kterou by ani částka získaná prodejem nepokryla.
Po obci se také šušká, že rodina na neuskutečněnou opravu domu čerpala finanční pomoc od charity. To však Radka Nepustilová odmítá. Když se rodina rozhodla dům opustit, upozornila na to charitu a nabízených padesát tisíc korun odmítla. Její slova Orlickému deníku potvrdila Iva Marková z Oblastní charity Ústí nad Orlicí.
A proč se rodina rozhodla dům a Sobkovice opustit? „Nemůžeme jinak, nemáme peníze na to, abychom dům opravili, spolknul by další milion a půl," vysvětluje Radka Nepustilová a přiznává, že v tuto chvíli roli hrají i mezilidské vztahy v obci. 

Jak to vidím…

Na lidské pomoci je krásné to, že je nezištná. Někdo ji má jako celoživotní poslání, jindy vzniká spontánně, když někdo blízko, nebo i na druhém konci světa akutně potřebuje pomoc. I když mají mnozí Češi hluboko do kapsy, jsou štědří. Je to jedna z našich vlastností, na kterou jsem hrdá.
V živé paměti všichni máme opakující se povodně. Když posíláte pár stovek nebo aspoň darovací esemesku, přemýšlíte nad tím, jestli peníze někdo použije na nákup cihel, dezinfekce, nebo nového plyšáka pro dítě, protože mu jeho milovaného medvídka vzala voda? Já ne.
Ale zpět do Sobkovic. Přetahování o peníze, které s postiženou rodinou rozehrálo vedení obce, jsem se snažila pochopit. Mez mého pochopení končí u vrácení peněz, které měly být určené na opravu ohněm zničeného domu. Požadovat ale vrácení peněz ze sbírky? Není to „přes čáru"?

ŠÁRKA MIKULECKÁ