Agresivita ve zdravotnictvíPodle psychologů hrozí lékařům a sestrám, že je v práci někdo napadne, třikrát častěji než v ostatních profesích. Nejohroženějšími jsou pracovníci na urgentních příjmech a pracovníci v terénu. Příčin napadení je celá řada, nejčastěji se však jedná o vliv návykových látek, o psychiatrické poruchy či o nesouhlas pacienta se zdravotnickým výkonem.

Pomocnou ruku podává projekt Akademie lékařské obrany, který učí lékaře a zdravotnický personál, jak předcházet konfliktním situacím a útokům pacientů. Instruktoři společnosti I.B.S.A. – czech cvičí v reálných podmínkách zdravotnických zařízení, jedna z jejich akcí se uskutečnila v ordinaci Bohumila Skály v Lanškrouně. Ten se jako praktický lékař setkal s agresivním jedincem jednou. Díky dlouholetým zkušenostem a tělesné konstrukci i díky faktu, že léčil otce agresora, nebyl pro lékaře problém neurvalce z ordinace vyprovodit. „Na záchrance jsem se s agresivitou setkal několikrát, ne přímo s tou tvrdou agresí, ale s verbálním napadáním, byly i náznaky brachiálního (prováděného pažemi, pozn. red.) násilí. Takových případů je poslední dobou čím dál tím víc," popisuje své zkušenosti Bohumil Skála. Aktivní sebeobranou se začal zabývat už před několika lety v rámci záchranné služby i jako příslušník aktivních záloh. Sebeobrana ve zdravotnictví má přitom svá specifika. „Nesmí se zapomínat na to, že i ten, kdo je v daném okamžiku agresor, může být pacient, proto je to tak složité," dodává lanškrounský lékař.

Ukázky, jak zpacifikovat agresivního pacienta, zhlédl v Lanškrouně i ředitel oblastního spolku Českého červeného kříže Martin Hodoval. „Pro zdravotníky jsou takové kurzy stoprocentně prospěšné," potvrdil lektor ČČK a dodal: „Když je člověk připraven a ví, co může očekávat, vždycky se zachová lépe, než kdyby nevěděl, do čeho jde. Samozřejmě už jenom základy jsou lepší než nic."

Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Heleny Škuligové se i personál záchranky setkává s agresivními a útočícími pacienty, ale jsou to spíše výjimečné případy. Svoji roli zde hraje i prevence. „Pokud operátorky na operačním středisku vyhodnotí výzvu tak, že by mohla být pro posádku potenciálně nebezpečná, na místo se vysílá i policie. Mohlo by se stát, že kdyby posádka přijela sama, k napadení by došlo, ale přítomnost policie agresory odradí," dodává mluvčí záchranné služby.

O projektuPro zvládání agresivního pacienta mají v projektu Akademie lékařské obrany jasné metodické postupy jak pro velká nemocniční zařízení, tak pro malé lékařské ordinace.