VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zbigniewovy (ne)smysly

Jsem hrdý na mančaft, jemuž  říkáme křesťané

20.6.2014 1
SDÍLEJ:

Zbigniew CzendlikFoto: Deník/Jiří Sejkora

Miluji sport. Miluji golf. Před týdnem, kdy byla ta největší vedra, jsem hrál golfový turnaj. Na celém hřišti nebylo jediné místečko se stínem, do kterého bych se mohl alespoň  na chvilku schovat. Do klubovny jsem došel absolutně vyčerpaný. Hrál jsem, jak se říká, hrozný „šrot", ale měl jsem pocit vítězství z toho, že jsem to přežil.
Miluji fotbal. Probíhající  mistrovství světa je pro mne mimořádným svátkem. Když začínám v 18 hodin mši, tak místo abych byl myšlenkami u této posvátné bohoslužby, myslím na právě začínající fotbalové utkání v Brazílii. Ráno, až skončí poslední zápas, jdu spát. Už několikrát jsem si řekl: „Jsi prostě magor! Potřebuješ se léčit!" Všechno přizpůsobuji fotbalu, prostě fotbal se stal součástí mého života. Víru vidím ve fotbalových barvách a fotbal je pro mě i námětem pro kázání.
Krásný příměr mezi křesťanstvím a fotbalem jsem slyšel od režiséra Jiřího Stracha: „Každý fanda je pyšný na svůj fotbalový klub, Slávisté, Sparťani, Plzeňáci… A já musím říct, že jsem hrdý na ten náš mančaft, kterému říkáme křesťané. Máme už docela slušnou tradici. Hrajeme už nějakých dva tisíce let a nastupují za nás docela slušní hráči. Tedy z toho českého nároďáku kupříkladu: sv. Václav, Karel IV., Antonín Dvořák. Dokonce i Jan Hus. On se ale občas hádal s trenéry. Někdy dáváme báječné góly, někdy si dáme vlastňáka. Některé sezony jsou úžasné a daří se, někdy málem propadáme do druhé ligy, ale vždy usilujeme o fair play. Máme celkem hezké  stadiony. Stavěli nám je nějaký Petr Parléř nebo Santini. Nehrajeme sice o medaile nebo poháry, ale hrajeme o lidskost, lásku a věčnost. A ten náš klub má jednu fantastickou věc: má božího majitele. A u něho je jistota, že nás nikdy neprodá. Takže zkrátka a dobře, tenhle mančaft Stracha baví, a jsem rád, že do něho patřím."
Také já jsem rád, že do něho patřím. ZBIGNIEW CZENDLIK

Autor: Redakce

20.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Mlékařem se zatím chce stát šest dětí, stav není konečný

Mlékařem se zatím chce stát šest dětí, stav není konečný

Nový protipovodňový systém za miliony

Litomyšl - Obyvatelé Litomyšle se v minulosti už mnohokrát přesvědčily, jaké škody může napáchat voda. O ohni to mohou říci také, ale s tím nelze počítat tak, jako s řekou Loučnou, která městem protéká.

OBRAZEM: Dvacátá Cihelna je minulostí

Králíky - Sobota patřila v Králíkách svátku vojenské techniky. Konal se tu dvacátý ročník Cihelny, letos s podtitulem Když rozkvetly šeříky. Ukázka tak mířila do roku 1945 - do oblasti Vyškovska, které osvobozuje Rudá armáda.

Letiště přepravilo více lidí i nákladu. Nový terminál roste podle plánu

Pardubice – Po letech velkého boomu čelí pardubické letiště druhým rokem krizi způsobené odchodem společnosti provozující pravidelné letecké linky mezi Pardubicemi a Moskvou či Petrohradem. Po loňském propadu, kdy letiště odbavilo jen třicet tisíc lidí, však zřejmě konečně přichází odražení ode dna.

OBRAZEM: Tuhé boje na Cihelně i hašení z vrtulníku

Králíky - Osvobození Vyškovska v roce 1945 a tuhé boje. Ale také vojenská a záchranářská show, do které se zapojily i vrtulníky. Račte prolistovat galerii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení