VYBERTE SI REGION

Zápisky z cest Václava Turka: Uzbekistán, srdce střední Asie

Lanškroun – Cestovatel Václav Turek se o své zážitky z cesty po Uzbekistánu dělí nejen se čtenáři Orlického deníku, v následujících dnech uspořádá dvě cestopisné besedy.

15.11.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
Taškent, park s novostavbou muzea Paměti obětí represí.

Taškent, park s novostavbou muzea Paměti obětí represí.Foto: Václav Turek

Z cest Václava Turka.Republika skoro šestkrát větší než Česká republika s třiceti miliony obyvateli, sousedící s Afghánistánem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Turkmenistánem. Země bohatá na historii a památky, země s tak proslulými městy na hedvábné stezce, jako je Chiva, Buchara, Samarkand a Šahrisabz. Za doby Sovětského svazu udělalo Rusko z této země velkého producenta bavlny a téměř dokázalo vysušit Aralské jezero.

Země památek

Tentokrát jsem navštívil republiku Uzbekistán. Na jednu stranu tato země může působit nehostinně a pustě, ale můžeme tu spatřit přírodní památky a mnoho krásných kulturních památek, z nichž mnohé jsou zapsány v UNESCu. Za své kulturní bohatství Uzbekistán vděčí především hedvábné stezce, která vedla z Číny až do Říma, měla severní a jižní trasy a také různé odbočky. Kromě obchodního významu představovala Hedvábná stezka také kulturní spojení vzdálených krajů. Její trasa nebyla úplně přesně dána a měnila se během let v závislosti na přírodních podmínkách a vládcích jednotlivých území, jimiž procházela. Začala fungovat přibližně kolem roku 200 př. n. l. a konec Hedvábné stezky je spojen s rokem 1453 a dobytím Konstantinopolu. Pokud se podíváme na mapu, zjistíme, že hlavní křižovatky těchto cest leží na území dnešního Uzbekistánu. Města jako Taškent, Samarkand, Šachrizab, Buchara nebo Chiva proto voní Orientem a mají tu nejvýraznější příchuť „Pohádek tisíce a jedné noci". Tady se střetly všechny významné světové kultury (Čína, Persie, Alexandr Veliký, helénská kultura, Mongolové) a jejich vliv se prolíná ve zdejších stavbách a tradicích.

Hedvábné koberce

Při cestě po Uzbekistánu jsem nemohl vynechat tradiční výrobu hedvábných koberců. Ve městě Samarkand je malá výrobna, kde mně provedl sám ředitel. Před rokem rozšířili výrobu a dostavěli ještě malou továrničku o dva kilometry dále. Nyní pracují v jedné ženy a v druhé muži, tímto rozdělením dosáhly zvýšení produktivity o třicet procent. Výroba hedvábných koberců je stále a pouze ruční, výroba jednoho koberce trvá i jeden rok ve třech osobách. Zkušený dělník naváže za jednu minutu až 35 uzlíků. Ceny se liší podle vzorů a rozměrů, ale pohybují se v desítkách tisíc dolarů. Viděl jsem koberce o rozměru 300 x 200 cm za 80 000 dolarů. Mají zde i zaměstnanecké výhody, tak například pokud má zaměstnanec vlastní svatbu, dostává jeden měsíc volna.
Jednou z nejuznávanějších osobností v dějinách Uzbekistánu je zajisté Timur Lenk, který žil v letech 1336 až 1405. V roce 1369 se stal vládcem celé říše. Jeho sídelním městem a střediskem nově budované říše se stal Samarkand. V roce 1380 zahájil ve městě Keš, dnešní Šahrisabs, stavbu letního paláce Oksaroj, krátce po svém vítězném čtvrtém tažení do Chórezmu, kde se zmocnil obrovských pokladů a znamenitých stavitelů, kterým přikázal postavit na jeho slávu a počest tento palác. Stavba trvala 24 let a byla dokončena v roce 1404. V srpnu téhož roku byl hostem u Timura velvyslanec kastilského krále, který vylíčil palác jako zázrak lidského umu, jemuž se nevyrovnají žádné paláce evropských panovníků. Zajímavostí byl velký bazén na střeše, do kterého vodu přiváděly olověné trubky z nedalekých hor a z kterého voda vytékala v kaskádách na hlavní nádvoří. To mělo grandiózní rozměry 125 × 250 metrů a ukončeno bylo obrovskou bránou, jejíž výška dosahovala 70 metrů a šířka 22 metrů. Dva pylony, vysoké 50 metrů, jsou to jediné, co se z toho všeho dochovalo do dnešní doby. Zbytky vstupní brány svou ohromností udivují každého. Zbytky stěn zdobí majolikové kachle s nádhernými ornamenty a několika nápisy, jeden říká: Chceš-li něco vědět o mé moci, podívej se na tyto stavby. Dnes u vstupu k jeho zbytkům stojí na vysokém žulovém podstavci socha jeho stavitele Timura.

Timur, krutý hrdina

Po nástupu k moci zahájil Timur svou expanzi do okolních oblastí, oproti předcházejícím vládcům měly jeho vojenské výpravy odlišnou povahu. Timur nechával civilní obyvatelstvo i vojáky vyvraždit, města vydrancovat a vypálit. Odhaduje se, že jeho tažení způsobila smrt 17 milionů lidí. Svou obrovskou kořist shromažďoval v Samarkandu. Jeho obsazovaná území zasahovala na mongolská území, k Uralu, Volze a Kaspickém moři. Při tažení jižním směrem si podmanil četná území v Persii a Mezopotámii. V roce 1398 zahájil invazi do Indie, město Dillí nechal vypálit a obyvatele zmasakrovat. Poté se soustředil na Sýrii. Obsazením Aleppa a Damašku se celé Sýrie zmocnil. V roce 1402 zaútočil na Osmanskou říši. Poté ovládl rozhodující část osmanských držav v Malé Asii. Obsadil i Smyrnu. Timurovo rabování rozvrátilo staleté pořádky v oblasti a přispělo k urychlení zániku obchodu po Hedvábné stezce. Zatímco my v Timurovi vidíme největšího diktátora té doby a ničemného lupiče, v dnešním Uzbekistánu je oslavován jako národní hrdina.

Více o této zemi se můžete dozvědět na cestopisných besedách.
Pardubice
17. 11. 2013 v 15.45
Svitavy
21. 11. 2013.
Bližší informace na stránkách http://www.dovolena-rusko.cz/prednasky-a-seminare

VÁCLAV TUREK

Autor: Redakce

15.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Po wellness centru přibude i nové dětské brouzdaliště.

Bazén čeká omlazení. Rarita však zůstane

Stromy už byly nebezpečné, stát je nechal pokácet.

Stromy už byly nebezpečné, stát je nechal pokácet

Pozor, pečivo sypané solí může ptákům způsobit smrt!

Orlickoústecko - Nejvhodnější jsou slunečnicová semínka a drcené ořechy.

Do Chocně na leteckou výstavu

Choceň /Píšete nám/ – Orlické muzeum se opět po letech zaplnilo leteckou tematikou.

Potřebné body jsou doma. Spartak vypráskal Chrudim

Choceň – Spartak dal zapomenout na matné výkony z posledních zápasů krajské ligy a ve středečním duelu porazil Chrudim 8:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies