Pavel Herzog se narodil v roce 1984 v Ústí nad Orlicí. V šesti letech se začal věnovat hře na trubku na ZUŠ v Žamberku u Ladislava Tyrnera. V letech 2000-2006 vystudoval Konzervatoř Pardubice u Mgr. Jiřího Houdka, poté se věnoval studiu hry na trubku na Akademii múzických umění v Praze u prof. Vladimíra Rejlka a Mgr. Jaroslava Roučka, s nímž se také věnuje historické interpretaci barokních skladeb na barokní trubku – klarinu. Od roku 2009 je stálým členem symfonického orchestru Filharmonie Hradec Králové. Též se věnuje pedagogické činnosti na ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři. Díky svým multižánrovým hudebním schopnostem se v roce 2006 stal trumpetistou populární ska a reggae skupiny Sto zvířat.

S Petrem Hostinským jste zahajoval festival Harriet Parish, jak se vám hrálo před publikem ve městě, ze kterého pocházíte?
Zahajovat hudební festival v rodném Žamberku byl pro mne velký zážitek. Již dlouho před tím jsem se na koncert opravdu těšil. Koncertovat v jednom z největších kostelů v Čechách, kam přijde spousta kamarádů, známých a kolegů, které jsem dlouho neviděl, bylo velmi emotivní a moc jsem si to užil. Mohu říci, že to pro mne byl jeden z nejhezčích hudebních zážitků v letošním roce.

Hudbě se věnujete od dětství. Po kom jste ji dostal do vínku?
Ano, hudba je pro mne nedílnou součástí odmalička, na trubku jsem začal hrát již v šesti letech na ZUŠ u Ladislava Tyrnera. Vlastně ani nevím, po kom mám hudební nadání.
U nás v rodině nikdo aktivně na žádný hudební nástroj nehrál. Jen co si tak pamatuji, starší bratr Antonín doma troubil na křídlovku, a když jsem nastupoval do školy, chtěl jsem taky na něco hrát. Nakonec jsem skončil u trubky.

Váš hudební repertoár je široký, od hudby barokní, klasické, přes taneční orchestry až po hravých Sto zvířat. Jak to jde skloubit?
Někdy je komplikované vše skloubit dohromady… hlavně časově… :-) Ale ne, je pro mne velmi zábavné střídat hudební žánry. Někdy jsem dopoledne na zkoušce symfonického orchestru a odpoledne už jedeme s kapelou (Sto zvířat) na koncert či festival. Další den jsem zpět ve filharmonii a máme koncert nějakého velkého symfonického díla. To mne velice baví, každý den je úplně jiný. Pokud hrajete symfonickou hudbu, komořinu, moderní hudbu, big band, prostě různé styly, nejdůležitější věc, kterou musíte ovládat, je naučit se každý styl hudby oddělit od sebe a respektovat určitá pravidla každého žánru.

Hrajete například i na originální barokní trubku – klarinu. V čem je specifická, čím se liší?
Klarina je můj velký koníček. Je to nástroj, který toho s moderní trubkou nemá moc společného. Jak technicky, tak i zvukově. Je to úplně jiný svět!
Jen pro představu, moderní trubka má tři písty (ventily), takže je technicky vybavená pro všechny chromatické tóny, dá se na ní zahrát jakákoliv skladba, v jakékoliv tónině.
Oproti barokní trubce – klarině, která nemá žádné písty (ventily), pouze tři až čtyři dírky. Hra na tento nástroj je mnohem obtížnější. Využívá pouze alikvótní řadu tónů, to znamená, že některé tóny ani nejdou zahrát. Různými kombinacemi, otevíráním a zavíráním dírek se pouze přiblížíte k některým tónům. V praxi je hráč musí uměle vytvářet sám, různými způsoby využívání dechu a nátisku.

Dokud jsem vás s Petrem Hostinským neslyšela improvizovat, nikdy by mě nenapadlo, že v kostele může být taková zábava. Chce to v tom prostředí asi trochu odvahy… S Petrem se znáte, hrajete spolu, to improvizaci asi usnadňuje, že?
S Petrem se známe už od studií na Konzervatoři Pardubice. Je to opravdu excelentní varhaník, který je schopný zahrát téměř vše. Vždy, když spolu připravujeme nějaký koncert, snažíme se, aby byl program zajímavý a něčím jedinečný. Proto často volíme improvizaci na závěr koncertu. Vzhledem k tomu, že jsme spolu na pódiu odehráli zhruba tisíc koncertů (převážně s kapelou), je pro nás improvizace velmi zábavná, i když vlastně nikdy nevíme, jak to celé skončí.

Hraní jste si užívali… A já se při tom marně snažila rozluštit, kdy se stíháte nadechnout. Máte na to plíce „od přírody", nebo to je všechno o technice a cvičení?
Určitě je to o cviku a technice aktivního rozdýchávání a bráničního dýchání, využívání vzduchu nejefektivnějším způsobem.

Překvapilo mne, že kouříte. Jak to jde dohromady?
To souvisí s tou technikou aktivního rozdýchávání (obzvláště po ránu), o které jsem mluvil v předchozí otázce… čím menší kapacitu dechu máte, tím více se ji snažíte efektivněji využít…
:-) :-) :-)

V Žamberku zahrajete znovu v neděli, a to s kapelou Sto zvířat. Na co byste posluchače pozval a jak hodnotíte premiérový ročník hudebního festivalu Harriet Parish?
V neděli zahrajeme s kapelou již odpoledne v zámeckém parku koncert s názvem Sto zvířat – Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách, což je název našeho alba, které je věnováno nejen dospělým, ale i dětem. Takže to bude takové hudební odlehčení na konci celého, jistě náročného festivalu.
Závěrem bych chtěl, nejenom jako hudebník, ale také jako rodák, smeknout poklonu a poděkovat paní baronce Ivě Parish, které se podařilo neuvěřitelným způsobem vytvořit takovýto unikátní a pestrý hudební festival, který v této lokalitě nemá obdoby.
Myslím, že první ročník doposud přitáhl a získal spoustu posluchačů, svými koncerty rozdal lidem spoustu radosti a zážitků z hudby a přeji jen to nejlepší do dalších ročníků.