Milan Johanides z České Třebové ve středu v Praze převzal ocenění pořadu 112 TV Nova za záchranu lidského života. Na slavnostní udílení cen ho doprovodil Honzík Rybín z Vysokého Chvojna, obce nedaleko Holic, kterého na konci roku 2008 zachránil.

„Byl to listopadový den, mlha byla jako dnes ráno, teplota kolem nuly. Kvůli počasí nemohla vzlétnout ani helikoptéra s termovizí,“ vzpomíná Milan Johanides. Ten den přitom začal úplně obyčejně. Milan Johanides netušil, jaký význam získá jeho cesta na nákupy do Hradce Králové. Cestou zpátky se totiž zastavil u svého kamaráda, který je ve Vysokém Chvojně starostou. „O půl čtvrté dostal zprávu, ať vyhlásí rozhlasem, že záchranáři žádají o pomoc při pátrání po tříletém Honzíkovi Rybínovi. Ztratil se tátovi v lese. Hned jsem si řekl, že ho pojedu hledat. Kdyby se mu něco stalo, nedalo by mi to spát. Chvíli jsem jezdil po vesnici, pak jsem jel do lesa. Tam jsem bloudil, až jsem narazil na rojnici s psovody. Honzíka hledalo víc než sto lidí. Řekli, že ztratili stopu,“ připomíná příběh Milan Johanides.

Dál jezdil po cestách, v hlavě už mu přitom běželo, že pokud ho nenajdou profesionálové, pojede domů pro vlastní psy a bude hledat dál. Pak se ale ve světle reflektorů jeho auta něco mihlo. Hned poznal, že ačkoli to svážnici přelézá po čtyřech, zvíře to není. „Poznal jsem, že je to človíček, promluvil jsem na něj: Honzíčku. Vzal jsem ho do náruče. Tekly mi slzy. On neplakal, ale byl ve stresu. Byl rozpumpovaný, myslím, že šel nadoraz. Jsem strašně rád, že to tak dopadlo,“ říká upřímně zachránce, kterého trápí lidská lhostejnost.

Sám je tátou malého kluka, ale to prý v jeho rozhodování nehrálo roli. Rozhodnutí přišlo okamžitě, spontánně. „Chtěl jsem pomoct, zachránit život,“ potvrzuje rozhodně. Všechny překvapilo, že dítě předal záchranářům a odjel. „Nečekal jsem na poděkování. Nikdo tak vlastně nevěděl, kdo jsem. Našli mě až podle espézetky,“ dodává Milan Johanides. Jeho příběh diváky nakonec oslovil natolik, že se dostal mezi pět oceněných činů loňského roku.