Pomáhají jim dočasné zábrany se sběrnými nádobami. Ty se po skončení migrace sbalí a uskladní na příští rok. Bohužel tak není možné podchytit i zpětný tah živočichů z rybníků.

„Každý druh totiž dospěje v jinou dobu a táhne zpět jindy," informoval spoluorganizátor transferu Vít Bednář. I z tohoto důvodu již dlouho volají ochránci přírody po trvalých zábranách. A byli vyslyšeni. „Trvalé řešení je mnohem lepší. Obojživelníky bychom nestresovali zachytáváním," vítá novinku Vít Bednář.

Zábrany a tunýlky

Cílem je pokrýt zhruba kilometr a půl dlouhý úsek, to se však nepodaří naráz. V plánu je zhruba od září v příkopech mezi Přívratem a Řetovou realizovat první etapu, a to pět set metrů dlouhé oboustranné trvalé zábrany, které zajistí ochranu obojživelníků i při zpětné migraci po rozmnožení do volné krajiny. Do konce roku by mělo být hotovo.

„Jedná se o přibližně třicet centimetrů vysoké pruhy pozinkovaného plechu, které pohyb žab a čolků usměrní a povedou ke dvěma propustkům, jež budou vybudovány pod vozovkou. Jsou širší než klasické propustky na vodu, aby zde prošli i ostatní živočichové, jako jsou například hadi, hmyz, drobní hlodavci či ještěrky," dodal Vít Bednář. Projektový záměr vyčíslený na zhruba tři miliony zafinancuje Pardubický kraj.

Pro bezproblémové fungování trvalých zábran je nutná jejich údržba. V případě, že tomu tak není, po čase „tunýlky" zarostou a pro obojživelníky je pak obtížné terén překonat. Proto ochránci přírody budou vždy po zimě propustky obcházet a kontrolovat, zda-li nejsou zanesené či neprůchozí.