Výzkum hodnotil města regionu. Města Česká Třebová a Žamberk propadla

Cena týdeníku Ekonom se vyhlašuje na základě výzkumu, který zpracovává agentura Datank. Města se do něj nepřihlašují, ale vybraná z nich jsou zařazena automaticky. Z Orlickoústecka to jsou Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Králíky, Vysoké Mýto, Žamberk a Česká Třebová. Nejlépe byly za loňský rok v kraji hodnoceny Pardubice, z našeho regionu potom Lanškroun, který byl celkově druhý. Na opačném konci se těsně před Českou Třebovou ocitl Žamberk. Jejich starostové se podobným průzkumům nebrání, ale shodují se, že jsou pro ně výsledky těžce uchopitelné a někdy i nepochopitelné.
Českou Třebovou podle výzkumu táhne ke dnu tabulky mimo jiné dlouhodobá nezaměstnanost. „Přijde mi nefér soutěžit třeba v procentu nezaměstnanosti. Česká Třebová je vyloučená lokalita. Ať bude nezaměstnanost v kraji špatná, nebo dobrá, tak my ta čísla budeme mít nejhorší, protože tady máme komunitu občanů, kteří pracovat nebudou," postěžoval si Jaroslav Zedník.

Českotřebovský starosta přidal i loňskou zkušenost s výzkumem, kdy organizátoři městu údajně nevyhověli a neposkytli mu podrobné hodnocení jednotlivých kritérií. „Ze svojí zkušenosti s projektem mohu potvrdit, že žádné hodnotící informace nezadržuje ani agentura Datank, ani my, a radnicím se vždy snažíme poskytnout kompletní odpovědi. Naopak se snažíme vždy vyjít všem dotazům vstříc a pomoci městům se zlepšit," reagoval na to za pořadatele Jakub Splavec. Města a obce jsou vyhodnocována na základě 34 kritérií rozdělených do 2 oblastí.

Neslavně v hodnocení dopadl také Žamberk. Starosta Žamberku Jiří Dytrt podobné výzkumy nezavrhuje, ale ani nepřeceňuje. Výsledky jsou pro vedení města neuchopitelné, nevypovídají o tom, na čem mají zapracovat, proto upřednostňují jiné ukazatele. „Máme 78 milionů daňový příjem, 40 milionů investice. Co se týká investiční činnosti a uvolnění vlastních prostředků, jsme v top desítce v republice. Dalším ukazatelem je pro mě nezaměstnanost, máme asi 4,5 procenta. To jsou pro mě jasné ukazatele, že město jde dopředu," vysvětlil Jiří Dytrt s tím, že na tyto výsledky město reaguje například přípravou studie pro bytové a rodinné domy.

Podobně to vidí Jaroslav Zedník. Podstatné pro něj je, že město aktuálně projednává prodej 22 hektarů pro další rozvoj firmy Metrans, která chce zdvojnásobit železniční kontejnerové překladiště. Do průmyslové zóny míří také firmy Böhm Plast-Technik a Wakestone. Také proto bude letos město investovat miliony korun do nové komunikace v průmyslové zóně.

Nový investor přijde také do Lanškrouna, který v hodnocení skončil druhý: mezi místními firmami má nejvíce velkých zaměstnavatelů, dlouhodobá nezaměstnanost je třetí nejnižší v celém kraji a velice dobrých výsledků dosáhla lanškrounská radnice i v hospodaření. „Pravidelně se s podnikateli scházíme a snažíme se vyhovět jejich přáním a potřebám. Některé věci nás stále limitují, jako například nedostatek pozemků. Radost mám z toho, že plán rozšiřování a budování průmyslové zóny se zatím daří plnit a že se nám na konci roku, i přes nedostatek pozemků, podařilo získat nového zahraničního investora," uvedl starosta Radim Vetchý.