Peloton čítající desítky cyklistů vedl mnohonásobný mistr světa v jízdě na vysokém kole Josef Zimovčák. „Na vysokém kole jezdím už třicet let, najel jsem 300 tisíc kilometrů napříč Amerikou, Austrálií, Tour de France, mám spoustu sportovních výsledků a desetkrát titul mistr světa, ale to je všechno pomíjivé a bezpředmětné. Naprosto zodpovědně mohu říct, že mé největší vítězství je cyklotour Na kole dětem, jezdit na kole a pomáhat," řekl Deníku.

Velocipedista v čele to má těžší než zbytek pelotonu, víc se nadře. „Už naši předkové na vysokém kole jezdili a zjistili, že je velmi nepohodlné. Mohu vám ale prozradit výhody – jsou na něm hezké rozhledy a nepíchnete, protože nemá duši, a nevytaháte si řetěz, protože tam není. Kolo je to historicky významné, ale pro svoji nebezpečnost bylo brzy vyloučeno z technické kategorie kol," dodal na adresu svého dopravního prostředku Josef Zimovčák.

Jak však jedním dechem dodal, osud rodin s onkologicky nemocnými dětmi, v jejichž prospěch se cyklotour už řadu let jede, je daleko tvrdší než šlapat na jakémkoliv kole.

Napříč republikou s kachnou na hlavě

Cyklotour Na kole dětem v České Třebové.Zdroj: Michal Horák

V pelotonu Na kole dětem byl k nepřehlédnutí. Muž s kačerem na helmě. Stáčely se k němu pohledy a kdekomu vrtalo hlavou, proč jinak seriózně vypadající člověk zvolil tak nezvyklou ozdobu své cyklistické výbavy.

„Já jsem to nebyl," vysvětluje původ kačera na své přilbě Petr Vlček z Prahy. „Asi před třemi týdny mě kačer srazil z kola cestou do práce. Moji kamarádi z pelotonu byli tak hodní, že mi večer po druhé etapě sebrali helmu a do rána mi tam toho kačera přimontovali. A já, abych jim udělal radost, jedu s kačerem na hlavě. Budí to pozornost. Když jsem si ho pak v dešti na chvilku sundal, musel jsem stále odpovídat na otázku, proč kačera nemám. A tak s ním jedu dál," říká.

Společně se svými kolegy už má v nohách stovky kilometrů, startovali na severu Čech a svoji pouť ukončí na jižní Moravě.