Dalšímu čapímu mláděti se stal osudným pád z třicet metrů vysokého komína v Jevíčku.

Záchrannou stanici kontaktoval jevíčský starosta. „Spadlé mládě čápa sebral a vezl k nám. Předtím mi však zavolal, takže jsme si ho předávali v půlce cesty,“ vypráví Josef Zelený ze záchranné stanice Zelené Vendolí.

Kritický byl především věk malého čápa. „Mládě bylo zhruba tři dny staré. V době, kdy jsme ho přebrali, mělo už velice nízkou teplotu. To je obecně u ptačích mláďat velice nebezpečné,“ vysvětluje Josef Zelený. Prvním a nejdůležitějším úkolem bylo tedy prostydlého čápa zahřát. „Běžná teplota ptáků je okolo čtyřiceti stupňů Celsia. Mládě jsme tedy museli okamžitě umístit do líhně,“ vzpomíná Josef Zelený.

Prochlazení však nebylo jedinou komplikací. Čáp měl také potrhaný krk. Při pádu z ohromné výšky lze však považovat za zázrak, že vůbec přežil. „Poranění byla samozřejmě vážná. Museli jsme ho ošetřit, ale klíčové bylo udržovat čápa v teple,“ dodává vedoucí stanice ve Vendolí.

Jak k pádu vlastně došlo? „Čápi si rádi ve svém hnízdě hromadí nejrůznější předměty. Je tedy možné, že bylo mládě vytlačeno,“ vysvětluje Josef Zelený. Přestože se ve stanici nejedná o ojedinělý případ poraněného čapího mláděte, nepovažuje podobné situace za příliš běžné.

Při mláděti stála štěstěna i v jeho dalším osudu. Kromě přežití a zesílení se dočkalo i návratu do přirozeného prostředí. „Ve věku mezi třetím a čtvrtým měsícem jsme ho vypustili zpět do přírody u Rožmberku. Zde se přidal k ostatním čápům,“ popisuje šťastný konec příběhu Josef Zelený.

Tereza Kopecká