VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Jordan Meads si práci dobrovolníka úžívá

Ústí n. O. -Zrzavého mladíka byste od pohledu odhadli spíše na Ira, jenže ve skutečnosti pochází osmnáctiletý Jordan Meads ze Salemu v Severní Karolíně, jeho domovem jsou tedy Spojené státy americké. V Ústí nad Orlicí je už potřetí, pracuje coby dobrovolník jednoty bratrské, jejímž je také členem.

5.7.2008
SDÍLEJ:

Ze slavnosti jednoty bratrské v Králíkách.Foto: Archiv

V červenci bude na English campu, který pořádá ústecká jednota bratrská, učit mladé lidi anglicky a jeho lekce by každopádně neuškodily ani mně, protože od dob studií na gymnáziu mi světový jazyk číslo jedna poněkud ´zamrzl´. Bez pomoci pastora ústecké jednoty Dana Dostrašila by následující povídání jen tak nevzniklo…

Děkuji za váš čas, pane Meadsi, na začátek mi prosím řekněte něco o sobě.
Je mi osmnáct let, pocházím ze Winston - Salemu v Severní Karolíně a bydlím s maminkou a dědečkem na farmě, kde chováme koně. Právě jsem dokončil střední školu a budu studovat na univerzitě Johnson and Wales gastronomii a vedení restaurace, v podstatě jde o hotelovou školu.

A co vás baví, jak trávíte volný čas?
Mám rád sborový zpěv a klasickou hudbu, jezdím také na koni a zpívám. Umím trošku hrát na kytaru a na irskou píšťalu.

Vy sám jste členem jednoty bratrské? Jak silnou pozici má tato církev v Americe?
Ano, v mém městě chodím do jednoty bratrské. Máme tam četné kontakty, protože Salem je jedno z prvních míst, kam přišli moravští misionáři. Pro církev pracuji od čtrnácti let a v Ústí nad Orlicí jsem byl už třikrát. Jinak u nás v Americe je hodně lidí, kteří se k jednotě bratrské hlásí, ale neúčastní se aktivit. Kdežto tady se k naší církvi hlásí malá skupina lidí, ale podílejí se na životě komunity. A rozdíl je v tom, že v Americe je na rohu každé ulice jiná církev, tady ne.

To je zajímavé, jaké spatřujete dále největší rozdíly mezi Čechy a Američany, jejich vystupováním, kulturou, pohledem na svět?
Myslím, že Češi jsou velice přátelští, ale často se neprojevují, drží se více zpátky. Kdežto Američané jsou i vůči cizincům velice otevření, ale ne vždy projevují přátelství.

A jak se dívá řadový Američan na vojenskou politiku svých představitelů, pro kterou nejsou ani mezi většinou Čechů obyvatelé za oceánem zrovna dvakrát populární?
Jsem přesvědčen, že není dobré snažit se ovládat další země a mnoho mých kamarádů tento názor sdílí. Už u nás ve škole jsem o tom vedl hodně diskuzí.

Vraťme se zpět do Čech. Letos se jako lektor účastníte červencového English campu, jaká tam bude vaše úloha?
Nebudu tak úplně učitel, nechci účastníky campu učit, jako spíš hovořit, komunikovat. Protože si myslím, že tohle je nejlepší způsob výuky cizího jazyka. Nejde o přednášky a cvičení v sešitech, chystáme aktivity, soutěže, hry, kterých se budou moci všichni zúčastnit.

Jordane, slyšel jsem od pana Dostrašila, že se učíte češtině, to musí být pro cizince hodně těžké, viďte…
Je to pro mne hodně náročné. Není tak těžké začít, jako dostat se přes určité těžké body, obtížně se prokousávám přes složitou gramatiku.

No dobře, ale zkuste něco česky říci.
Zkusím to. Tak tedy: jmenuji se Jordan Meads, je mi osmnáct a mám rád koně. A to stačí, je pro mě těžké vytvářet delší věty (smích).

To nebylo tak špatné! Jordane, vy pracujete jako dobrovolník, veškeré náklady si hradíte sám. Kde pro svou práci hledáte motivaci?
Já si práci užívám, ve státech jsem pracoval jako dobrovolník v nemocnici. A tady nejsem v žádné složité situaci, neprocházím žádným utrpením a jak říkám, užívám si to.

Doufám, že se vás osobně nedotkne, když se vás zeptám, co pro vás znamená víra v Boha. Mohu?
Jistě. Znamená pro mě moc. Dříve jsem byl v období, kdy jsem víru neměl, neměl jsem ani naději, a dokonce jsem přemýšlel o sebevraždě. Teď už je sedm let všechno jinak…

A je pro vás složité navazovat tady kontakty, známosti, se studenty nebo třeba také s děvčaty? Přece jenom, jak jste říkal, jiný kraj, jiný mrav…
Ano, to máte pravdu. Zatím se mi nepodařilo najít žádný způsob, jak správně konverzovat. Třeba přijít k někomu na ulici a začít hovor je obtížné.

Abych vás, Jordane, netrápil zbytečně dlouho mou angličtinou, mohl byste mi na úplný závěr říci něco o svých plánech do budoucna?
Až se vrátím do Spojených států, tak začnu studovat na univerzitě, jak jsem již zmiňoval. No a jednou bych si rád otevřel vlastní restauraci, kde bych vařil evropskou kuchyni.

Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně štěstí a úspěchů!

Jan Pokorný

5.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Základní umělecká škola J. Pravečka v Lanškrouně. Ilustrační foto.

'Zušky' chystají koncerty i poutě

Ilustrační foto

I jedna chyba rozhodne zápas

Mořeplavec může znovu vyplout

Letohrad - Více než 433 tisíc korun. Tolik do pondělního dne nasbíral námořní svéráz Martin Doleček na opravu své lodě a dokončení plavby okolo světa.

Hřebčín připravuje obnovu anglického parku a stodol

Pardubický kraj, Kladruby nad Labem - Hřebčín o víkendu žil. Koně předváděli čtverylku i hráli fotbal.

Vejvanovice oslavily 850. výročí první písemné zmínky

Pardubický kraj, Vejvanovice - Mažoretky, slavnostní projevy, svěcení praporu, vystoupení místních dětí, bohatý kulturní program. To vše obsahovala sobotní oslava 850. výročí první písemné zmínky o obci Vejvanovice.

Dostihy: V první kvalifikaci vyhrál Zarif

Východní Čechy, Pardubice - První kvalifikaci na 127. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou ovládl desetiletý ryzák Zarif s žokejem Josefem Bartošem, který skončil v loňském ročníku Velké třetí.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies