UBYLO INCIDENTŮ
„Srovnat“ Romy poslali velitelé městské policie zase Romy. A zabírá to! „Z lokalit, kde naši asistenti působí, máme hlášeno mnohem méně případů protiprávního jednání i problémů mezi sousedy. To, co dříve řešili strážníci v uniformě, tak to zvládnou v rámci komunity sami. Nemusíme do těchto lokalit tak často zajíždět a řešit jejich rodinné, občanské a jiné spory. Pro nás jsou asistenti neocenitelnými pomocníky,“ vysvětluje Martin Faltus, velitel Městské policie v Ústí nad Orlicí.

Uniformu asistentů nyní v Ústí oblékají dva muži. Mezi romskými spoluobčany si dokázali získat respekt. Dva asistenty mají i v České Třebové. Pouze s tím rozdílem, že tady dohlíží na pořádek v problémové lokalitě na sídlišti Borek dvě ženy. A ty se rozhodně nebojí. „Když na ně někdo zaútočí, tak si pořádek zjednají samy. Nebojí se. Paní bydlí na sídlišti už mnoho let a autoritu tam opravdu má. Obě dámy si hravě poradí i s problémovou mládeží,“ říká Petr Vencl, velitel Městské policie v České Třebové.

Přiznává, že Romové lépe berou svého člověka než bílého. „Já jako gadžo tam mám autoritu jenom v uniformě. Když přijdu v civilu, nebudou mě brát. Lepší je, když jim velí někdo od nich, toho akceptují,“ dodává Petr Vencl.

DOHLED NA PRACÁKU
V České Třebové je nyní prý klid, strážníci řeší s Romy pouze drobné krádeže, občas rušení nočního klidu nebo popíjení alkoholu. Poměrně klid panuje podle strážníků i ve Vysokém Mýtě. Tady mají dvě romské vyloučené lokality a dva asistenty prevence kriminality. „Začínají ráno u přechodů, často chodí na úřad práce, kde se vyplácejí dávky, a asistují, aby nedocházelo k nadávkám a konfliktům. Jejich činnost se osvědčila, ale samozřejmě nevymizí všechno,“ tvrdí Jaromír Antl, velitel Městské policie ve Vysokém Mýtě.

Situace závisí na tom, jaká je zaměstnanost. „Teď třeba dost Romů pracuje v Karose. A taky je rozhodující, jestli největší lumpové sedí ve vězení. To je ve městě hodně znát,“ podotýká vysokomýtský velitel.

V Moravské Třebové, kde je romská menšina poměrně početná, u městské policie nikdo nepracuje. „Aktuálně nikoho z Romů nemáme. Uvažovat můžeme, pokud se někdo přihlásí a bude způsobilý, ale za každou cenu v žádném případě. Nikdo z nich se o práci u městské policie za jedenáct roků, co jsem tady, neucházel,“ sdělil starosta Miloš Izák.

I ve Svitavách žije poměrně dost Romů, ale tady si vybrali jiné řešení. „Máme romského terénního pracovníka, který patří pod sociální služby města. Má na starost právě práci s romskou cílovou skupinou. V minulosti jsme mívali asistenta prevence kriminality,“ říká svitavský starosta David Šimek. Pak ale dali přednost preventivním programům, které s Romy také počítají. Romského strážníka Svitavy podle starosty nepotřebují. „Bylo pro nás klíčové, aby někdo s touto cílovou skupinou intenzivně pracoval. A to je terénní pracovník,“ dodává David Šimek.

Romského strážníka mívala před lety Březová nad Svitavou. Aktuálně ale nikdo takový u městské policie nepracuje. „Momentálně máme plný stav. Problém s romskou menšinou nemáme. Situace nevyžaduje, aby příslušníkem městské policie byl Rom,“ vysvětluje starosta Karel Adámek.

Nejdřív mi nadávali bonzáku
„Nebojím se,“ říká Marie Petiková, asistentka prevence kriminality ve Vysokém Mýtě. Už tři roky dochází každý den s kolegou do vyloučené romské lokality. Dohlíží na pořádek a občas srovnají výrostky. „Baví mě práce s lidmi. Musím říci, že Romové reagují pozitivně, berou mě,“ podotýká žena. Stanovila si ale vyšší cíl a jde za ním. Chce se stát strážnicí, proto zase chodí do školy. „Studuji obor podnikání na hotelové škole v Pardubicích. Čekají mě ještě dva roky studia. Je to náročné, mám rodinu, dvě děti, ale snažím se. Dala jsem si cíl a musím to dotáhnout do konce,“ říká Marie Petiková.

Rodina ji podporuje a děti v ní mají vzor. „Syn by chtěl pokračovat v mých šlépějích,“ dodává mladá žena. Mezi Romy má respekt. To oceňuje i velitel Jaromír Antl. „Je dobrá. Nebojí se jít do zákroku a vyříkat si s lidmi, co je potřeba,“ potvrzuje Jaromír Antl, velitel Městské policie ve Vysokém Mýtě. 

Spolu s Marií Petikovou prochází lokality v Husově a Čapkovského ulici i Pavel Ferko. Jeho začátky na místě asistenta nebyly úplně jednoduché. „Několikrát jsem se dostal do konfliktů, slovních i fyzických. Nadávali mi bonzáku. Bydlím přímo v jedné lokalitě a první reakce byly hodně špatné. A teď za mnou chodí domů. Časem to většina pochopila, ačkoliv i dnes se najdou takoví, co řeknou: Je to bonzák, s ním se bavit nebudeme,“ popisuje Pavel Ferko.

Na rozdíl od kolegyně o strážníkovi neuvažuje. „Chybí mi maturita a nemám čas studovat,“ dodává Pavel Ferko. Situaci v romské menšině zná dobře a hodnotí ji známkou tři. „Hodně mladých lidí teď pracuje, udělají si svářečák a nastoupí do Karosy. Velké problémy ale dělá mládež okolo patnácti let,“ uzavírá Pavel Ferko.