FOTO: Příznivci srandy soutěžili
Letohrad-Kunčice – Zimní Hry bez katastru hostily Kunčice, domácí družstvo triumfovalo stejně jako na předcházejících letních hrách
Šárka Mikulecká
50×foto Diskutovat (0) 8.2.2010 4:01
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Hry bez katastru se do Letohradu vrátily po patnácti letech. Jejich 36. pokračování hostil v sobotu areál lyžařského vleku pod Umbulí, kde pod heslem „sportu zdar a srandě zvlášť“ soutěžily tři desítky družstev.
Zvítězilo, stejně jako na letních hrách, omlazené domácí družstvo, čímž se stalo jediným, komu se to v historii her podařilo. Druhé místo, a tím i pořadatelství dalších zimních her, připadlo Řetové. Třetí příčku bral Přívrat. Nejlépe z nováčků se umístila na šestém místě Nekoř. Členům sice nevyšla ambice zvítězit, aby mohli hostit příští zimní hry, přesto nelitovali. Především kvůli srandě přišlo soutěžit rodinné družstvo Moravcových z Orlice, u kterých se účast na hrách dědí.
„Když hry začínaly, chodili naši, my jsme to zdědili,“ přiznala druhá generace Moravcových. „Se ženou jsme naše družstvo zakládali. My jsme to vždycky brali pro zábavu, ne proto, abychom vyhráli, bývali jsme ve středu pole,“ zavzpomínal otec Jiří. Ten musel v sobotu narychlo nastoupit jako náhradník. „Ráno jsem to od dětí dostal příkazem,“ dodal s humorem. Dospělé děti ho za to chválily: „Aby nám nezkazil srandu, šel taky.“ Dokonce prozradili svou taktiku: „Jdeme nabírat zkušenosti a vyhrávat budeme v dalších ročnících.“
Kromě nasazení soutěžících zaslouží obdiv i jejich často originální doplňky. Tentokrát „vyčnívalo“ družstvo Dolní Dobrouče s barevnými čelenkami. „Ty máme až z daleké Ukrajiny,“ pochlubili se.
Pořadatelé si pro soutěžící připravili osm originálních disciplín inspirovaných historií obce Kunčice. Došlo tak například na tradici honění kohouta nebo výrobu sirek.
Názvy vypečených disciplín nikoho nevylekaly, účastníci sportovně-srandistického klání byli motivováni podat nejenom co nejlepší výkon, ale především se dobře pobavit.
A možností bylo mnoho, vždyť názvy zněly tak slibně: Škrtá celý svět aneb Reinelt by se divil, Brutální slepičí rej aneb Uhoň si svého kohouta, Zymňí sporty pod Umbulí aneb vlekoskijöring, Horská služba zasahuje aneb Havrani v akci, Botovýlet aneb Vrhni, jak vrhni, Sněžná slepota aneb Kunčický beran u doktora, Příběh opravdového člověka aneb Meresjev po kunčicku, Desatero chutí aneb Doběhni si pro svou svačinku. „Určitě ohromíme,“ věřil si před začátkem generální ředitel her Tomáš Stejskal. A měl pravdu, smysl Her bez katastru, kterým navíc přálo počasí, byl naplněn beze zbytku.
Tomáš Stejskal
„Ne. Tady je vidíte, je tady sto padesát závodících. Už jenom to, že přijeli a vyškrábali se do půlky sjezdovky, svědčí o tom, že mají smysl pro humor. Hlavní myšlenkou her je právě tohle. Změnu v atmosféře mezi lidmi necítím, ale ať si každý sáhne do svého svědomíčka.“
Pavel Neumeister
„Já naopak pozoruju změnu k lepšímu, co se týče humoru. Protože lidi si konečně uvědomili, že s vedením státu a tak dále už to dál nejde, takže si to musíme udělat sami. A jaký si to uděláme, takový to budeme mít.“
Petr Fiala
„Myslím, že ne. Doba lehká není, ale my jsme Češi, trochu Švejci, takže v každém smysl pro humor je. Já osobně smysl pro humor mám, to lidi vědí. Když se jde na člověka pozitivně, tak reakce bývá taky pozitivní. Smysl pro humor lidem nechybí, jen je těžké ho občas vydolovat.“
Petr Šilar
„Já si myslím, že smysl pro humor není závislý na žádné době. A není špatná doba, lidi se scházejí. Každá doba je nějaká a je to o tom, jak si to pustíme k tělu. Je dobře, že jsou takoví blázni jako tady.“
-6°C
-4°C
-2°C
