„Nejsem proti očkování, chci mít ale volbu," říká rozhodně Michal Kadlec a vysvětluje svůj postoj: „Říkají nám, že očkování je samospásné. Já jsem ale přesvědčený, že je to lobby. Chci, aby byla možnost se rozhodnout, jako je to jinde. Totalita už snad skončila, ne?"

Pietní akci pořádalo občanské sdružení Rozalio, které rodiče upozorňuje na údajná rizika, jež by mohla přinést novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Dosud bylo očkování nařízeno vyhláškou. Nově by prý mohly hrozit tvrdé pokuty pediatrům, kteří by odmítli očkovat dítě, mateřským školám nebo třeba organizátorům dětských táborů, kteří by přijali neočkované dítě. Rozalio nyní informovalo, že na základě otevřeného dopisu, který koncem března obdržela ministerstva i poslanci, byla novela zákona stažena z projednávání ve sněmovně.

Diskuze o povinném očkování se vede dlouho. Loni se dostala i k Nejvyššímu správnímu soudu. Jeho verdikt na stránkách České vakcinologické společnosti připomíná lékař a odborník na očkování Roman Chlíbek: „Dle rozhodnutí soudu samotné riziko, že po očkování může za jistých okolností, podobně jako u velké části lékařských zákroků, dojít k nežádoucímu poškození zdraví, není dostatečným důvodem k odmítnutí povinného očkování."

V Česku je povinné očkování proti devíti nemocem. Rodiče, kteří očkování neodmítají úplně, jsou však přesvědčeni, že potřebných je jich daleko méně.
„Jsem pro, aby očkování bylo až po roce života a jenom některé, ne šest vakcín najednou," dodává k tomu Michal Kadlec, otec čtyř dětí. Dvě nejmladší očkované nemá. Dětská lékařka jeho volbu toleruje, a tak dosud očkování odkládali.

Svíčka za včeličku.Většina rodičů vychází z vlastní negativní zkušenosti s očkováním. Třeba jako paní Lenka, která do Oázy zdraví přišla zapálit svíčku. Má sedmiletou dceru, kterou nechala očkovat. Ve třech měsících s ní musela začít cvičit Vojtovu metodu, protože začala svalově ochabovat. „Tenkrát jsem si to nespojila s očkováním," vzpomíná mladá maminka a pokračuje: „Až ve chvíli, kdy se u ní, dosud úplně zdravé holčičky, v sedmi letech z ničeho nic objevila epilepsie. Začala jsem pátrat, kde se stala chyba. Uvědomila jsem si, že začala ochabovat těsně po očkování." Své druhé dítě, ročního syna, dosud očkovat nenechala. Její kamarádka Klára, která ji doprovodila, je proti očkování úplně. Obě si dovedou dokonce představit, že, pokud by jejich děti nepřijali do školky, zajistily by si hlídání vlastními silami.
Paní Markéta na akci přišla, i když už má děti velké. Chce rodiče podpořit, aby měli možnost volby. „Upřednostňuji svobodu rozhodnutí, o nic jiného mi nejde. Myslím, že by měl mít každý možnost volby. Ať se každý rozhodne podle svého vědomí a svědomí," uvedla.

V ČR se povinně očkuje proti těmto nemocem:
– dětská obrna
– černý kašel
– infekce způsobená Haemophilus influenzae typu B
– příušnice
– spalničky
– tetanus
– zarděnky
– záškrt
– žloutenka typu B.

Očkování v EU:

Sdružení Rozalio sestavilo přehled států, jak kde přistupují k očkování dětí:
Státy bez povinného očkování a represe – Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie – Benátsko, Island, Kypr, Litva, Lucembursko, Německo, Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie.
Státy s povinným očkováním, ale bez represe – Belgie – Vlámsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.
Státy s povinným očkováním a represí – Maďarsko, Rumunsko.
Kde je neočkovaným dětem omezeno přijetí do školky – Belgie – Valonsko, Bulharsko, Chorvatsko.
Kde je omezen vstup do MŠ i jiných kolektivů – ČR, Francie.
Zdroj: Rozalio