Původně rychta

Usedlost čp. 1 bývala ve středověku rychtou. Rychtář (do r. 1789 dědičný, potom do zrušení úřadu v roce 1849 volený) byl zástupcem vrchnosti ve vsi. Rychta bývala obvykle jedním z největších statků ve vsi a to platilo i o čp. 1 v Hylvátech. V průběhu 1. pol. 19. stol. se vystřídalo několik majitelů této usedlosti – Rafael Marek, potom jeho dcera Barbara, provdaná Zeinerová, od r. 1822 Jan Čermák, od r. 1836 Antonín Knirsch, od r. 1853 manželé František a Vilémína Markovi.
Některý z držitelů nejspíše v 30. letech 19. stol. původní usedlost přestavěl do pozdně klasicistické podoby. Vznikla jednopatrová obdélníková budova krytá valbovou střechou vrcholící drobnou věžičkou.
Hlavní vstupní průčelí obrácené k východu bylo ozdobené balkónem, západní do dvora obrácená strana byla v přízemí opatřena mělkou arkádou. V přízemí byla fasáda budovy ozdobena rustikou. Západně od budovy byly postaveny hospodářské objekty uzavírající s obytnou budovou nevelké nádvoří. V interiéru byly některé místnosti ozdobeny nástropními malbami.
Současně se vznikem nové obytné budovy snad vznikla i ozdobná zahrada oddělená však od budovy silnicí. Dnes je tato zahrada změněna ve veřejný park. František Marek, který zastával vysoké funkce u tehdejší Severní dráhy, nechal do tohoto parku přivést z likvidovaných pražských hradeb kámen s barokním znakem českého království.

Nazýván i zámkem

Od Františka Marka získal v roce 1867 dům čp. 1 jeho zeť, učitel, podnikatel a statkář Jan Böhm. Ten v domě zřídil německou internátní školu. Pro její potřeby byly provedeny menší úpravy internátů. V roce 1890 po Böhmově smrti koupil usedlost čp. 1 Antonín Ripsler, tehdejší nájemce žampašského velkostatku. Ten v letech 1890-92 přistavěl k jihozápadní nároží obytné budovy pivovar. Pro potřeby pivovaru byla upravena i část starších hospodářských budov. V roce 1901 obytný dům vyhořel a při jeho opravě získal dům v podstatě dnešní vzhled. Antonín Rispler, ale i předchozí vlastníci, přikupovali k usedlosti čp. 1 další pozemky, a to vedlo k tomu, že koncem 19. stol. se tato usedlost začala zařazovat mezi tzv. rustikální velkostatky.
To byl velkostatek, který se svou rozlohou a výnosy příliš nelišil od velkostatků šlechtických, ale na rozdíl od nich nebyl zapsán v deskách zemských a jeho majitelům nenáležely právní výsady spjaté s držbou šlechtických velkostatků. A ve statistických přehledech velkostatků na konci 19. století je i obytná budova čp. 1 v Hylvátech někdy označována jako zámek.
Od Antonína Ripslera koupil v r. 1913 usedlost Ferdinand M. Rössler, který byl i vydavatelem místních novin Nezávislé listy. V roce 1948 byl statek čp. 1 znárodněn. Pivovar byl zrušen a obytná budova čp. 1 sloužila různým organizacím. V letech 1958-1969 byla provedena její rozsáhlá přestavba a modernizace pro potřeby n. p. Zelenina. Nejvíc byl změněn bývalý pivovar a hospodářské budovy.

Obnoví se i věžička?

V 70. letech, kdy do objektu bylo umístěno ředitelství a sklady n. p. Zelenina, bylo zařízení pivovaru zlikvidováno – dokonce se uvažovalo o zboření oné věže – hvozdu, ale ten byl nakonec opraven. Na hřebení střechy byla malá věžička – pokud by došlo k rekonstrukci objektu, bylo by dobře obnovit i tuto věžičku.