Pamatujete se na chemlonové koberečky a mravence z drátů?

Takzvané Domácí umění Lanškrouňáků doplní připravovanou výstavu kuriozit sesbíraných občanským sdružením z Prahy, která už byla k vidění v některých muzeích v Čechách a na Moravě a prezentována byla dokonce i v Českém centru v New Yorku.

Zdobili si paneláky i vesnické světničky

Domácí umění je terminus technicus pro předměty, které lidé vlastnoručně vyráběli v letech 1948 – 1989 na území Československa a sloužily nejen pro výzdobu paneláků, ale i venkovských světniček, dílen, kanceláří nebo hospod. „Je to lidová tvořivost, která svědčí o výtvarném cítění a řemeslné zručnosti výtvarně neškoleného člověka. Je otázka, jak správně nazývat tyto předměty. Restaurátor a památkář Pablo de Sax o tom dokonce přednáší na univerzitě a tyto výrobky nazval velmi hezky – Domácí umění,“ podotkla ředitelka lanškrounského muzea Marie Borkovcová.
Pro vernisáž prý nacvičují Kaťušu
Výstava Domácí umění aneb Jak jsme žili v 50. – 80. letech 20. století bude v Lanškrouně zahájena první únorovou sobotu. Na vernisáži vystoupí i Lanškrounský smíšený sbor. Zpěváci prý nacvičují také oblíbenou Kaťušu. Putovní výstavu Domácího umění doplní předměty, které kdysi zdobily interiéry bytů v Lanškrouně, a fotografie ze sbírek lanškrounského muzea. „Nachystali jsme zhruba dvanáct panelů z našeho fotoarchivu, témata jsou různá, například svatby, vítání občánků, organizované slavnostní předávání občanských průkazů, lampionové průvody a podobně,“ říká o nové výstavě Marie Borkovcová.

Po práci tvořili své vlastní užité umění

Pro střední a starší generaci bude výstava příležitostí si zavzpomínat na časy, kdy obchody zely prázdnotou a rukodělná tvorba byla na denním pořádku.
Pro mladší generaci to bude zajímavý výlet do minulosti, kdy se z chemlonu lepily koberečky, z drátů vyráběli mravenci a další figurky z víček od piva.
Vystaveny budou i další zajímavé perly lidové tvořivosti, jako svícny z houbového korálu, vyřezávané poličky do kuchyně nebo kukačky z překližky.
„Mě uchvacuje především to, že někdo, kdo celý den stál u pásu ve fabrice nebo jezdil s kombajnem po poli, přišel domů vydrhnutý solvinou, sedl si ke stolu s pájkou a drátem, lupénkovou pilou a překližkou a vytvářel vlastní užité umění...,“ konstatoval jeden ze zakladatelů fenomenální sbírky Pablo de Sax. Po pádu komunistického režimu novodobá lidová tvorba víceméně zanikla.