Aktuální stav památek v kraji je velmi rozdílný - od památek ve výborné kondici, až po památky zchátralé nebo ohrožené. Jednou z častých příčin neutěšeného stavu je nevhodné využití, či dokonce úplná ztráta využití objektu. Významnou roli ale hraje i financování rekonstrukcí staveb z dotací.

Zkušenosti jsou různé

Zásadní problém při získávání peněz na opravy Larischovy vily v Pardubicích řeší Československá obec legionářská. Vila je pouze městskou, a nikoliv národní kulturní památkou. Legionáři tak nemají šanci dosáhnout na evropské dotační peníze. Při obnově památky proto majitelé úzce spolupracují s Pardubickým krajem. V letech 2015 až 2016 získali dotace na odstranění havarijních stavů v požadované výši, v roce 2017 jednají s krajem o další. „Velmi oceňujeme vstřícný postoj Pardubického kraje k otázce záchrany kulturní památky, dále aktivní přístup a pomoc pověřených pracovníků,“ řekl vedoucí realizačního týmu Zámeček František Bobek.

To majitel zříceniny hradu Rabštejn Vít Novák s dotacemi výrazný problém nemá. „Díky tomu, že je zřícenina ohroženou nemovitou kulturní památkou, máme k penězům snadnější přístup než jiní,“ přiblížil Novák. Spolupráci s úřady si pochvaluje a domnívá se, že představy památkářů naplňují dostatečně. I přesto mu ale dotace zkrátili na polovinu kvůli problémům s celkovým financováním. Navíc se obává chvíle, kdy Rabštejn přestane spadat do kategorie „ohroženek“. Celý postup získávání peněz se tak pravděpodobně prodlouží.

Podobného názoru jsou i v Cholticích. Každoročně žádají o dotace menšího rozsahu na opravy zámku a zpravidla jsou úspěšní. Jde například o dotaci ve výši zhruba 50 tisíc korun na rekonstrukci dveří. Kvůli vyšším částkám pak zasílají žádosti na ministerstvo kultury. „Postup je podle mě adekvátní vzhledem k výši dotace. Míra administrativy je únosná a podání žádosti není příliš složité,“ okomentoval starosta městyse Choltice Tomáš Bolek.

Schválili koncepci

Rada Pardubického kraje v minulém týdnu schválila novou Koncepci podpory památkové péče na území Pardubického kraje na léta 2017 až 2020.

Ta navazuje na státní politiku památkové péče a doplňuje ji. Počítá mimo jiné se zachováním dotačních titulů i s aktivním podílem kraje na tvorbě právních norem. V případě nejasností spojených s vlastnictvím kulturních památek mohou lidem pomoci odborníci.

Na území Pardubického kraje se nachází přibližně 2 200 nemovitých kulturních památek, 14 národních a jedna památka UNESCO, kterých se nová koncepce může dotýkat.   (als)