Krajská rada odborového svazu pracovníků školství poukazuje na zhoršující se chování žáků ve školách. Výzvu k řešení této problematiky adresovala nejen učitelům, ale také vedení odborů. Načasovala ji do jarních měsíců, kdy uplynulo pět let od tragické smrti Bohumila Šíbla, učitele Středního odborného učiliště ve Svitavách, kterého napadl a smrtelně zranil žák. Podobně jako tento případ utkvělo v paměti lidí i šikanování učitele v České Třebové, kterému žáci na hlavu nasadili odpadkový koš.

Právní předpisy nejsou oporou

Podobné případy jsou naštěstí stále výjimkou, přesto je situace alarmující. „Potvrdila to i sonda Asociace pedagogů základního školství. V anketě bylo odevzdáno přes tisíc dotazníků. Z nich vyplynulo, že 89,5 procenta škol vnímá zhoršující se chování žáků,“ potvrzuje Hana Štusáková, předsedkyně oblastní rady odborového svazu. Podle ní se zvyšuje agresivita žáků, děti nerespektují pravidla chování, nerespektují dospělé, autoritu učitele, a dokonce cíleně ničí majetek škol.

„Děti se chovají tak, jak jim společnost dovoluje. Rodiče nemají tolik času se jim věnovat, navíc teď v době ekonomické krize to nemají jednoduché. Sdělovací prostředky nepřispívají k tomu, aby podporovaly rodinu a výchovu. Mezery jsou i v přípravě budoucích učitelů, měla by se posílit její praktická stránka,“ naznačuje příčiny současného stavu Hana Štusáková a pokračuje: „Pedagogové a ředitelé si myslí, že stávající právní předpisy neposkytují školám dostatečnou právní oporu. Neexistuje takový prostředek, kterého by se konfliktní jedinci mohli obávat. Cítíme naléhavou potřebu vytvoření takových právních mechanizmů, abychom se přestali cítit ohroženi a abychom mohli zajistit bezpečnost těch žáků, kteří se od agresorů distancují.“

Aby se učitel nebál přijít do třídy

„Jaké východisko nám tedy kompetentní instituce nabídnou kromě frází o pedagogickém mistrovství tam, kde každým okamžikem půjde přinejmenším o zdraví – a znovu podotýkáme, že nejen o zdraví učitelů,“ ptají se odboráři. Sami nabízejí několik možností. „Uvažuje se o tom, že by měl učitel statut veřejného činitele,“ nabízí jednu z nich Hana Štusáková. A přidává další: snížení počtu žáků ve třídách, přítomnost školního psychologa, to vše je ale podmíněno finančně. „Jde nám o společnou věc, aby se chování žáků zlepšilo a učitel se nemusel bát přijít do třídy,“ uzavírá Hana Štusáková, která očekává vyjádření vedení Českomoravského odborového svazu.

---

VÝZVA

za řešení problematiky zhoršujícího se chování žáků ve školách

My, níže podepsaní, se na Vás obracíme jako na kompetentní subjekt se žádostí o neprodlené řešení problematiky chování žáků ve školách.
Ještě donedávna jsme sledovali znepokojivou situaci pouze na školách ve větších městech.
Dnes jí musí čelit i v malých a venkovských školách.
Tradičně víceméně pozitivní přístup venkovských žáků a jejich rodičů k osobě učitele
a instituci školy se v poslední době pronikavě zhoršil. Ze strany rodičů je často cítit nedůvěra
a despekt, jejich děti jdou ještě dále, totiž k obecnému nerespektování od prosté neposlušnosti až po vulgární slovní útoky. Teď už je řada jen na otevřeném fyzickém napadení. I k němu už v našem kraji došlo. Připomeňme si 1. březen 2004 a smrtelné napadení našeho kolegy , učitele pana Bohumila Šíbla ve Středním odborném učilišti ve Svitavách.
Pravda, hledají se příčiny. Ale my v tuto chvíli cítíme naléhavou potřebu vytvoření takových právních mechanizmů, abychom se přestali cítit ohroženi a abychom mohli zajistit bezpečnost těch žáků, kteří se od agresorů distancují.
V současné praxi neexistuje takový prostředek, kterého by se konfliktní jedinci mohli obávat. Hrozba druhého a třetího stupně z chování je jim k smíchu, dokonce se stává předmětem soutěže. Za branami školy cítí svoji nepostižitelnost, a dávají nám to patřičně najevo.
Přístup jejich rodičů nezřídka odpovídá faktu, že by sami potřebovali převýchovu. Působení
sociálních odborů lze přirovnat k mlýnům, které melou hodně pomalu. Učitel, který si nedá líbit sprosťáctví žáka a udělá to, co už dávno měl udělat jeho táta, je v médiích kriminalizován skoro jako pedofilní vrah.
Jaké východisko nám tedy kompetentní instituce nabídnou kromě frází o pedagogickém mistrovství tam, kde každým okamžikem půjde přinejmenším o zdraví – a znovu podotýkáme, že nejen o zdraví učitelů.
Pokud za stávající situace nedojde k urychleným opatřením a změnám v legislativě, prohlašujeme, že nemůžeme s čistým svědomím převzít zodpovědnost za bezpečnost, zdraví
a životy našich žáků v době školního vyučování.

Za Českomoravský odborový svaz pracovníků školství Pardubický kraj

V Pardubicích 10.3.2009

Jana Šauerová
Hana Štusáková
Oldřich Skalický