JE TO ROZBITÉ, VYHODÍME TO

Podle nedávno zveřejněných statistik Českého statistického úřadu bylo za první polovinu letošního roku v okrese Ústí nad Orlicí rozvedeno 159 manželství, z toho více než polovina na návrh ženy. Méně než polovina z nich pak byla bezdětná – statistiky mluví o tom, že převládají manželství se dvěma dětmi.
„Když se nám něco v domácnosti rozbije, neopravujeme to, ale vyhodíme a koupíme nové, taková je doba. Podobně se dnes chováme i ve vztazích," říká Roman Miletín, ředitel Poradny pro rodinu Pardubického kraje. Upozorňuje, že bez sebereflexe a bez odhalení podstaty problému se stává, že opakujeme stále stejné chyby, jen s jinými partnery.

„Přizpůsobení se, respekt k druhému a tolerance," uvádí základní principy fungujícího dlouhodobého vztahu. „V partnerství je podstatné přizpůsobení se jeden druhému, ale i rodinnému životu. Zejména s pří-chodem dětí musí člověk umět upozadit sám sebe. Nepostradatelná je úcta 
k tomu druhému. Právě úcta se obecně z našeho života vytrácí. Vážit si sám sebe a ostatních by se člověk měl naučit už v dětství, ve vlastní rodině," dodává Roman Miletín.

MÁMA ZŮSTÁVÁ MÁMOU, TÁTA TÁTOU

Rozvod rodičů děti zasáhne vždy, ať jsou malé, anebo již téměř dospělé. „Za velice problematické považuji období kolem šestého roku vě-ku dítěte, když nastupuje 
do školy. Ale rozvod špatně snáší i děti menší, dvouleté až tříleté v období takzvaného prvního vzdoru, a pak děti v pubertě," uvádí ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Pardubice Jiří Knoll.

Do poradny přicházejí děti s náhle a nevysvětlitelně zhoršeným školním prospěchem, s výchovnými, ale i zdravotními potížemi a často se pak ukáže, že jejich problémy jsou odrazem složité situace v rodině.

„Jsou i rodiče, kteří se problémům snaží předejít a radí se s námi, ještě než k rozvodu dojde. Pokud to lze, je lepší dítě do procesu vtáhnout a ujistit ho, že máma zůstává mámou a táta tátou, že se budou dál pravidelně vídat," tvrdí Jiří Knoll. Upozorňuje, že ideální je, když dospělí rozchod zvládnou bez hlučných hádek a vzájemného osočování. „Dětí mají barometr rodinné nálady a napětí vnímají, a to i ty úplně malé," dodává Jiří Knoll.

Sňatky z nerozumu. Každých dvacet minut 
se v Česku rozpadne jedno manželství

Ještě jim nebylo dvacet, a už jsou rozvedení. Dva mladíci a čtyři mladé paní si takovou životní zkušenost odbyli i v loňském roce. Strohá oficiální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) skrývají nespočet podobných detailů.

Kupříkladu důvody rozvodů. Naprostá většina svazků – dvě třetiny z loňských 26 083 zkrachovalých manželství – skončila kvůli obligátnímu „rozdíl povah, názorů a zájmů". Ale vyskytly se i upřímné páry, které přiznaly nezvyklejší příčiny a soudy je posvětily. Konkrétně?

Sedm desítek svazků bylo rozvedeno, jelikož novomanželé uznali, že se vzali 
z nerozumu.

„Neuvážený sňatek byl loni příčinou rozvodu na straně muže a zároveň ženy ve 41 případech, v 17 případech pak byla tato příčina pouze na straně muže a ve 13 případech pouze na straně ženy," rozkrývá oficiální čísla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

NESHODY V POSTELI

Statistici sledují dokonce 
i to, kolik svazků bylo rozvedeno kvůli sexuálním neshodám partnerů (loni to bylo po dvaceti případech, kdy soud uznal chybu buď na straně muže, nebo ženy).

„Je to opravdu zcela výjimečná záležitost, protože líčit před soudcem ‚ložnicové podrobnosti' dokážou pouze zvláště otrlí jedinci," komentuje statistiku jindřichohradecký advokát Ivo Jahelka. „Nehledě na to, že důkazy pro takováto tvrzení – například ve formě výpovědi svědků – obvykle nepřicházejí v úvahu."

Svým klientům proto doporučuje, aby neprali před soudem „špinavé prádlo", ale dohodli se na příčinách rozvratu manželství ve zmíněné obecné rovině – nesoulad zájmů a povah, citové odcizení. Soud to pak dál nezkoumá a manželství rozvede i rychle.

To si zřejmě začíná uvědomovat stále více rozvádějících se. Počty přiznaných sexuálních neshod klesly za posledních deset let třikrát a neuvážených sňatků čtyřikrát.

I nevěra, která ročně stojí za stovkami rozpadlých manželství kvůli záletům mužů i žen, je jako příčina rozvodu zhruba na polovině hodnot před deseti lety.

NEJMÉNĚ OD ROKU 1978

Ze statistik se dají vyčíst 
i další pozitivní trendy. Přestože se manželství 
v Česku rozpadne každých zhruba dvacet minut, loni se událo nejméně rozvodů od roku 2000.

Pomineme-li rok 1999, kdy nízký počet rozvodů souvisel s úpravou legislativy, tak šlo dokonce v absolutních číslech o nejnižší počet od 1978.
„Stále ale patříme do skupiny zemí s vyšší rozvodovostí," srovnává demografka Jitka Rychtaříková 
z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Historické maximum, 
50 procent manželství končících rozvodem, bylo zaznamenáno už v roce 2010. Nyní jsou hodnoty zhruba 
o tři procentní body nižší.

RIZIKO PO OSMI LETECH

V letošním prvním pololetí soudy posvětily rozpad 
13 477 manželství, ve kterých žilo s rodiči téměř 
12,4 tisíce dětí.

Nejrizikovější období, kdy je počet zkrachovalých svazků nejčetnější, přichází po osmi letech od svatby.

„Nejvyšší rozvodovost mají manželství osob s nižším vzděláním, zatímco vysokoškoláci se rozvádějí nejméně," podotýká demografka Rychtaříková.
Co se týče krajů, nejvyšší úhrnnou rozvodovost mají ve Středočeském kraji 
a nejnižší v Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji.

A u necelé dvacítky Čechů se loni ukázalo, že platí pravidlo „když musíš, tak musíš". Rozvést se tak nechalo i osmnáct mužů 
a jedna žena ve věku nad osmdesát let.