Vyznačit sto třicet kilometrů turistických tras, postavit most, opravit zchátralý kostelík, který jako jeden z mála v severní Albánii ustál komunistický režim – to byly některé z výzev, které před skupinou nadšenců stály.

„V dobách před dvaceti lety ve vesnici bydlelo kolem tisíce obyvatel, ale postupně se vysídlili, takže v současnosti je jich tam zhruba dvacet až třicet a jenom přes léto, protože na zimu odcházejí pryč," líčí dobrovolník. Vesnici Curraj Eperm objevil Jan Balák, vedoucí celého projektu, při jedné z návštěv Albánie. Víska obklopená krásnou přírodou ho okouzlila a rozhodl se skomírající místo zase přivést k životu.

Curraj Eperm má potenciál v oblasti turistického ruchu, který by pro tamní obyvatele mohl být zdrojem příjmů. „Ale je nutné říct, že příjezd nějaké masy turistů se rozhodně nedá očekávat. Protože, jak Honza Balák říká, vesnice má před sebou přírodní filtr, kterým je ohromný skalnatý kopec s velkými srázy, přes které se musí přejít, a nejde to jinak než pěšky nebo maximálně s nákladem na oslu," vysvětluje účastník Albánské výzvy. I jemu se otevřel pohled na vesnici až po překonání Komanské přehrady a šestihodinové cestě s těžkým batohem na zádech. Už při příchodu se setkal s vřelým přijetím obyvatel Curraj Eperm. „Vítali nás u prvního domu vesnice, hned nás tam pohostili sýrem, mlékem a rakijí, místní pálenkou," vzpomíná dobrovolník na albánskou pohostinnost.

Vesnice, kde se zastavil čas

Ve vesnici odříznuté od světa majestátními horami se zastavil čas. Tamní obyvatelé jsou bez elektřiny a závislí především na chovu zvířat. „Co jsme viděli, tak hlavní, čím se živí, je kukuřičný chleba, který si často sami pečou, a mléčné výrobky. V každém domě mají třeba kolem padesáti ovcí," popisuje Miroslav Koblížek, který domácí sýry, tvaroh i mléko sám ochutnal. „Místní jsou hodně pohostinní a nic za to neočekávají. Aby byli schopní dělat turistický ruch, musí si zvyknout za to přijímat od lidí peníze. Ale myslím si, že už se to od nás pomalu naučili, protože my jsme se samozřejmě snažili jim všechno, co nám dávali, tvrdě platit," říká.

Uplatnily se všechny obory

Do projektu se zapojili studenti nebo čerství absolventi celé škály oborů. Studenti albánštiny zprostředkovávali kontakt s Albánci, studenti stavebnictví a architektury se ujali mostu, elektroinženýři se starali o solární panely, které dobrovolníkům umožňovaly při práci využívat elektrické nářadí, dokumentaristé fotili a natáčeli, a to dokonce i ze vzduchu za použití helikoptérového dronu, šikovné hospodyňky připravovaly jídlo, dřevaři vyrobili lavice, stoly a latríny, každý zkrátka přispěl svými schopnostmi a znalostmi. „K projektu Albánská výzva jsem se dostal úplně náhodou, protože sháněli zdravotníky," objasňuje student medicíny, jaká byla jeho úloha. Podle svých slov naštěstí jeho tým neměl tolik práce a nemusel řešit žádný závažný případ, vypomáhal proto i s jinou prací.

Na závěr pořádali festival

Hlavní působení v Curraj Eperm, které trvalo od 8. srpna do konce měsíce, zakončili účastníci Albánské výzvy slavnostním festivalem české a albánské kultury. Albánci si mohli zkusit zatancovat českou besedu, poslechli si písně od Čechomoru a na oplátku se pochlubili albánskou hudbou a tanci.
Projekt Albánská výzva tím ale neskončil natrvalo. Už teď se začínají rýsovat záměry na příští prázdniny. „V plánu je určitě projít znovu už proznačené trasy, zkontrolovat je, případně opravit značení, znovu prosekat cesty, vyznačit další stezky a pak uskutečnit některé plány, které letos buď nevyšly, nebo které se letos teprve objevily," jmenuje Miroslav Koblížek.

Dobrovolníci mají další plány

Dobrovolníci by chtěli zbudovat ferratu, tedy zajištěnou cestu, ozvala se také skupinka kaňonistů, kteří by rádi prozkoumali říční soutěsku, zájem projevili i paraglidoví nadšenci. „A samozřejmě se dá pokračovat na pracích jako na opravě kostela a rekonstrukci dalších budov," dodává dobrovolník. Vyznačené turistické trasy by se taky měly dočkat zanesení do mapy. Fotky, videa a vyprávění účastníků Albánské výzvy budou do Curraj Eperm lákat dobrodružné turisty.

„V několika domech ve vesnici jsou lidé připravení turisty přijmout a třeba je na pár dní ubytovat. S Agimem Prebibajem, na jehož louce jsme měli kemp, je domluvené, že přes léto bude v Curraj Eperm fungovat jakožto turistické informační středisko a že případně bude turistům nabízet i nějaké občerstvení," popisuje účastník Albánské výzvy připravenost vesnice na návštěvníky.

„Mně osobně se v Albánii moc zalíbilo – to místo, úžasné, majestátní hory okolo a poměrně ještě čistá příroda," vypráví nadšeně Miroslav Koblížek. Nezapomenutelným zážitkem pro něj byla návštěva rozsáhlého systému vápencových jeskyní s krápníkovou výzdobou, který si může člověk v sousedním údolí na vlastní pěst projít.

Odvážný záměr skupiny mladých lidí zabránit zániku albánské vesnice by se nemohl uskutečňovat bez darů sponzorů a za přispění dobrovolníků, kteří se na projektu podíleli nejen finančně, ale hlavně svým časem a energií. Organizátoři se rozhodli nežádat o žádné dotace z veřejných rozpočtů.
Více o projektu i o vesnici Curraj Eperm a jejím okolí se dočtete na internetových stránkách www.albanianchallenge.cz.

Hana Strnadová