VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Medik z Letohradu řekl Albánské výzvě ano

Letohrad – Kolem stovky mladých dobrovolníků z České republiky se rozhodlo postavit na nohy vylidňující se severoalbánskou vesnici Curraj Eperm. Mezi nimi i třiadvacetiletý student medicíny Miroslav Koblížek z Letohradu, který v údolí mezi nepojmenovanými dvoutisícovými vrcholy strávil v srpnu dva týdny.

13.9.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Vyznačit sto třicet kilometrů turistických tras, postavit most, opravit zchátralý kostelík, který jako jeden z mála v severní Albánii ustál komunistický režim – to byly některé z výzev, které před skupinou nadšenců stály.

„V dobách před dvaceti lety ve vesnici bydlelo kolem tisíce obyvatel, ale postupně se vysídlili, takže v současnosti je jich tam zhruba dvacet až třicet a jenom přes léto, protože na zimu odcházejí pryč," líčí dobrovolník. Vesnici Curraj Eperm objevil Jan Balák, vedoucí celého projektu, při jedné z návštěv Albánie. Víska obklopená krásnou přírodou ho okouzlila a rozhodl se skomírající místo zase přivést k životu.

Curraj Eperm má potenciál v oblasti turistického ruchu, který by pro tamní obyvatele mohl být zdrojem příjmů. „Ale je nutné říct, že příjezd nějaké masy turistů se rozhodně nedá očekávat. Protože, jak Honza Balák říká, vesnice má před sebou přírodní filtr, kterým je ohromný skalnatý kopec s velkými srázy, přes které se musí přejít, a nejde to jinak než pěšky nebo maximálně s nákladem na oslu," vysvětluje účastník Albánské výzvy. I jemu se otevřel pohled na vesnici až po překonání Komanské přehrady a šestihodinové cestě s těžkým batohem na zádech. Už při příchodu se setkal s vřelým přijetím obyvatel Curraj Eperm. „Vítali nás u prvního domu vesnice, hned nás tam pohostili sýrem, mlékem a rakijí, místní pálenkou," vzpomíná dobrovolník na albánskou pohostinnost.

Vesnice, kde se zastavil čas

Ve vesnici odříznuté od světa majestátními horami se zastavil čas. Tamní obyvatelé jsou bez elektřiny a závislí především na chovu zvířat. „Co jsme viděli, tak hlavní, čím se živí, je kukuřičný chleba, který si často sami pečou, a mléčné výrobky. V každém domě mají třeba kolem padesáti ovcí," popisuje Miroslav Koblížek, který domácí sýry, tvaroh i mléko sám ochutnal. „Místní jsou hodně pohostinní a nic za to neočekávají. Aby byli schopní dělat turistický ruch, musí si zvyknout za to přijímat od lidí peníze. Ale myslím si, že už se to od nás pomalu naučili, protože my jsme se samozřejmě snažili jim všechno, co nám dávali, tvrdě platit," říká.

Uplatnily se všechny obory

Do projektu se zapojili studenti nebo čerství absolventi celé škály oborů. Studenti albánštiny zprostředkovávali kontakt s Albánci, studenti stavebnictví a architektury se ujali mostu, elektroinženýři se starali o solární panely, které dobrovolníkům umožňovaly při práci využívat elektrické nářadí, dokumentaristé fotili a natáčeli, a to dokonce i ze vzduchu za použití helikoptérového dronu, šikovné hospodyňky připravovaly jídlo, dřevaři vyrobili lavice, stoly a latríny, každý zkrátka přispěl svými schopnostmi a znalostmi. „K projektu Albánská výzva jsem se dostal úplně náhodou, protože sháněli zdravotníky," objasňuje student medicíny, jaká byla jeho úloha. Podle svých slov naštěstí jeho tým neměl tolik práce a nemusel řešit žádný závažný případ, vypomáhal proto i s jinou prací.

Na závěr pořádali festival

Hlavní působení v Curraj Eperm, které trvalo od 8. srpna do konce měsíce, zakončili účastníci Albánské výzvy slavnostním festivalem české a albánské kultury. Albánci si mohli zkusit zatancovat českou besedu, poslechli si písně od Čechomoru a na oplátku se pochlubili albánskou hudbou a tanci.
Projekt Albánská výzva tím ale neskončil natrvalo. Už teď se začínají rýsovat záměry na příští prázdniny. „V plánu je určitě projít znovu už proznačené trasy, zkontrolovat je, případně opravit značení, znovu prosekat cesty, vyznačit další stezky a pak uskutečnit některé plány, které letos buď nevyšly, nebo které se letos teprve objevily," jmenuje Miroslav Koblížek.

Dobrovolníci mají další plány

Dobrovolníci by chtěli zbudovat ferratu, tedy zajištěnou cestu, ozvala se také skupinka kaňonistů, kteří by rádi prozkoumali říční soutěsku, zájem projevili i paraglidoví nadšenci. „A samozřejmě se dá pokračovat na pracích jako na opravě kostela a rekonstrukci dalších budov," dodává dobrovolník. Vyznačené turistické trasy by se taky měly dočkat zanesení do mapy. Fotky, videa a vyprávění účastníků Albánské výzvy budou do Curraj Eperm lákat dobrodružné turisty.

„V několika domech ve vesnici jsou lidé připravení turisty přijmout a třeba je na pár dní ubytovat. S Agimem Prebibajem, na jehož louce jsme měli kemp, je domluvené, že přes léto bude v Curraj Eperm fungovat jakožto turistické informační středisko a že případně bude turistům nabízet i nějaké občerstvení," popisuje účastník Albánské výzvy připravenost vesnice na návštěvníky.

„Mně osobně se v Albánii moc zalíbilo – to místo, úžasné, majestátní hory okolo a poměrně ještě čistá příroda," vypráví nadšeně Miroslav Koblížek. Nezapomenutelným zážitkem pro něj byla návštěva rozsáhlého systému vápencových jeskyní s krápníkovou výzdobou, který si může člověk v sousedním údolí na vlastní pěst projít.

Odvážný záměr skupiny mladých lidí zabránit zániku albánské vesnice by se nemohl uskutečňovat bez darů sponzorů a za přispění dobrovolníků, kteří se na projektu podíleli nejen finančně, ale hlavně svým časem a energií. Organizátoři se rozhodli nežádat o žádné dotace z veřejných rozpočtů.
Více o projektu i o vesnici Curraj Eperm a jejím okolí se dočtete na internetových stránkách www.albanianchallenge.cz.

Hana Strnadová 

Autor: Redakce

13.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takhle to vypadá, když mají policisté den blbec.
AUTOMIX.CZ
45

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

Českotřebovský cyklomaraton.

Závod horských kol se pojede o rekordní prémii

Letohrad hostí partnerská města

Letohrad - V pátek začínají Dny partnerských měst, na kterých se vedle letohradských souborů a uskupení přestaví i zástupci polského města Niemcza a chorvatského Daruvaru.

„Elánu a nadšení musíme teď využít"

Ústí nad Orlicí /ROZHOVOR/ - Velkou zásluhu na vítězství ústeckých fotbalistů v divizi a postupu do ČFL má bezesporu trenér Vladimír Chudý.

Zastupitelé se musí sejít znovu

Žamberk - Schválit závěrečný účet města za rok 2016, projednat snížení koeficientu daně z nemovitosti od příštího roku, to byly mimo jiné body úterního zastupitelstva Žamberka. To ale bylo rychlé.

OBRAZEM: Pardubice se staly domovem stíhačů a bitevníků

Pardubice - Dva mají v Pardubicích zůstat bitevníky L39 a 159 a stíhací letouny JAS-39 Gripen ze základny Čáslav. Ty ve čtvrtek kolem poledne postupně přelétly na pardubickou základnu. Dráha jejich domovského letiště se bude opravovat minimálně dva měsíce. Do té doby bude jejich domovem právě pardubické letiště. Piloti zde budou absolvovat běžný výcvik, byť s omezením letových časů. Zároveň stíhači drží i ostrou pohotovost.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies