Teploty v noci klesají hluboko pod bod mrazu, bezdomovci zažívají krušné chvíle. Když se zahřívají třeba u topení v nádražní hale v České Třebové, jsou vykázáni. V okrese Ústí nad Orlicí nemají kam jít, není tu žádný azylový dům, ubytovna či noclehárna pro muže. Jedinou službou je azylový dům pro ženy a matky s dětmi, který působí v Žamberku.

Problém je v malé kapacitě zařízení zabývajících se charitou, ale také v malé angažovanosti měst. Otázkou zůstává, jestli je problém natolik akutní, aby ho města řešila. Podle informací policejní mluvčí Ivety Lehké se průzkum, jenž by ukázal, kolik je v okrese lidí bez domova, neprováděl. „Největší výskyt zaznamenáváme na nádraží v České Třebové,“ doplnila mluvčí.

Ze zkušeností lidí, kteří se s těmito lidmi dostávají do kontaktu, plyne, že problém tu ožehavý není. I když… „V letošním roce přes léto jsme zaznamenali větší počet bezdomovců. Přicházeli, jestli by se mohli vykoupat, a protože máme ošacovací středisko, chodili se sem převlékat,“ přidává zkušenost Jiří Preclík, ředitel Oblastního spolku Českého červeného kříže. Jak dodává, teplý čaj v ústeckém sídle potřební lidé dostanou, možnost vykoupat se a přenocovat už ale nabídnout nemohou. „U nás to nejsme schopni zajistit z kapacitních důvodů. Druhý problém je v nedostatku podpory měst, nevím o žádném, které by takovou aktivitu chtělo podporovat,“ uzavírá Jiří Preclík.

Teplý čaj a polévku bezdomovcům může zajistit také Oblastní charita Ústí nad Orlicí ve svých pobočkách v Letohradu, Ústí nad Orlicí a Lanškrouně. „Když k nám někdo přijde, častěji je to v zimě, dáme mu polévku a poradíme, jak se dostat do našeho charitního zařízení v Hradci Králové. Domluvíme mu to tam, koupíme mu jízdenku,“ vyjmenovává možnosti zástupkyně ředitele Bohumila Šťovíčková.

„Řekl bych, že tady ten problém není tak aktuální a akutní, že by se tu vyskytovalo tolik lidí bez domova, že by to města měla potřebu řešit. Pokud nás město osloví a bude ochotno to zafinancovat, tak se rozšíření služeb nebráníme,“ naznačuje Milan Nádvorník, oblastní ředitel Naděje.

V sousedním svitavském okrese mají lidé bez domova možností podstatně víc. Na ulici zůstávají mnohdy jen ti, kteří nemají ani nejmenší snahu přistoupit na řád, který azylové domy vyžadují. Proto ještě v některých městech volné kapacity zbývají, jinde však mají úplně plno.

Azylové domy i místa v soukromí

Muži bez domova ze Svitav si místo v azylovém domě hlídají. „Letos jsme zaznamenali jen jeden měsíc, kdy bylo jedno lůžko neobsazené,“ uvedl vedoucí azylového domu Vladimír Stupka. Kdyby však nějaký nešťastník zabouchal na dveře, zmrznout ho nenechají. Pro takové případy mají ve Svitavách k dispozici židle, na kterých může bezdomovec přečkat v teple chodby mrazivou noc.

V Litomyšli využívá v těchto dnech ubytovny městské policie sedm lidí. Čtyři volné postele zde ještě jsou. „ Ti lidé bez domova, kteří ještě přebývají venku, jsou tak nesocializovaní, že ubytovny nemohou využít,“ vysvětlil velitel strážníků Karel Rajman. Podle něj se mnozí z nich i několikrát pokusili v ubytovně azyl získat. Jenomže vždy neúspěšně. „Zkusili to, někteří i vícekrát. Ovšem nerespektují ani základní pravidla,“ dodal Karel Rajman. Mnozí z těch, kteří ani v mrazivých dnech nemají střechu nad hlavou, totiž holdují alkoholu. To se však s řádem azylových domů neslučuje.

Volná místa na ubytovně pro lidi bez domova mají také v Moravské Třebové. Přesto azyl využívají desítky lidí. „Město má dvě ubytovny. Jedna je v současné době naplněná z šedesáti tří procent, další ze sedmdesáti šesti. Muži a ženy zde bydlí společně,“ uvedla Kateřina Horáková z technických služeb.

Město, kde ovšem kapacita ubytovny pro lidi bez domova nestačí, je Polička. Radní pro tyto účely „rezervovali“ deset míst v soukromé ubytovně. Zájem o bydlení v ní je tak veliký, že provozovatel vyšel městu vstříc a nyní zde žije sedmnáct klientů. „Snažíme se, aby nikdo nezůstal na ulici,“ informovala vedoucí sociálního odboru poličské radnice Martina Černíková. Proto pracovníci radnice směrují ty, kteří se ocitnou ve svízelné situaci, do okolních měst. Třeba do Žďáru nad Sázavou, pokud tam mají volno. Jestliže je i tam kapacita plná, jako v těchto dnech, zbývá již jen Armáda spásy v Brně. Ženy bez domova z Poličska zase míří do Žamberku nebo do Hlinska. Podle Martiny Černíkové se jedná vesměs o lidi, kteří dlouhodobě nepracují a s tím ruku v ruce přichází finanční potíže.

Lidé bez domova se sice mnohdy ocitají na dně. O tom, že jsou schopni udělat také něco pro druhé, letos přesvědčí muži z Azylového domu ve Svitavách. Převlečení za čerty a Mikuláše přijdou v neděli potěšit svitavské děti a matky bez domova.

(syh, miš)