Klášterec očima obecního kronikáře
Klášterec n. O. - /U VÁS NA NÁVŠTĚVĚ/ Představte prosím Klášterec, jeho největší zajímavosti a významné osobnosti…
Šárka Mikulecká
Diskutovat (0) 20.3.2010 7:46
Klášterec patří mezi nejstarší obce východních Čech, první písemná zmínka je doložená ve formuláři Tobiáše z Bechyně z roku 1279. Dominantou minulého i současného Klášterce je určitě kostel, o jeho existenci se píše už v roce 1295, to znamená, že už tady stál kostel při klášteru cyriaků. Když přišli do Čech, brzy tady založili klášter. Ten však byl v husitských válkách v roce 1421 vypálen, ale krátce nato znovu obnoven, ale už jenom jako kostel.
Je to velice zajímavá stavba, která je i předmětem bádání Akademie věd. Má mnoho stavebních zajímavostí. Nejstarší zvon je tady z roku 1555. Podle dendrologického průzkumu bylo zjištěno, že dřevo na věži kostela je až z roku 1446. Na kostele jsou pěkné velké sluneční hodiny, dílo akademického architekta, zdejšího rodáka, Líra. Námět k nim dal zdejší bývalý děkan Halík. U kostela je i torzo nejstaršího a největšího javoru v Čechách, sice ještě žije, ale spíš už dožívá.
Zdejší kraj byl hojně navštěvován turisty. V roce 1890 tady dovolenou trávil prezident Masaryk, často sem přijížděl spisovatel Jirásek, protože byl přítelem místního kněze Chaloupky. Častým hostem tu byl malíř Kalvoda. Kraj pro ně byl asi zajímavý, věděli, že tady najdou klid pro svůj odpočinek.
Část katastru Klášterce je zařazena do Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, právě v té se nachází naučná stezka, která vede od Zemské brány. Je tam most postavený v letech 1900 až 1903, v roce 2004 byl rozšířen a rekonstruován. Stezka vede podél Divoké Orlice až do Klášterce. Je na ní řada informačních tabulí, kde se turista dozví o flóře i fauně zdejšího kraje. Na stezce se nalézá známá pašerácká lávka. Sloužila především pro lesní dělníky, aby mohli přecházet Orlici, ale pravdou je, že se tady dost lidí pašováním živilo. Na trase bychom našli i malé zbytky letního mysliveckého zámečku, který vybudoval rod Parishů, ovšem před druhou světovou válkou vyhořel. Když turista půjde po stezce, uvidí překrásné horské chaloupky, které postavili naši pradědové a dědové a které jsou ukázkou horské architektury.
Protože tady je hodně lesů, mnoho předků se živilo péčí o ně, ženy pěstovaly stromky, muži těžili dřevo a zpracovávali. Byly tady čtyři pily, několik firem, kde se vyráběl štípaný šindel, ten se tu vyrábí dodnes. Byli zde formani, kteří se svými povozy vozili dřevo do Kostelce, kde se stavěly vory, a ty se pak splavily až do Hamburku. Byli zde také formani, kteří se svými povozy vozili zboží až do Hamburku a Itálie, tam vozili plátno, zpátky potom koření. Říkalo se jim hamburáci.
Působil tu učitel Kafka. Ve škole bylo jen asi deset dětí a protože tady byla nouze, založil tu učitel dílnu lidskosti. Rodiče pro děti vyráběli chaloupky a krabičky a děti je pak malovaly. Na světové výstavě v Paříži byly velice ceněné. Tím si děti vydělaly nějaký peníz, za to pak jezdily na výlety, kupovaly se za to školní pomůcky. Farář Chaloupka učil zdejší děti zdarma hudbě. Když asi před 134 lety na jaře zemřel, na podzim mu k hrobu přišli zahrát jeho žáci. Od té doby se na hřbitově každý rok u jeho hrobu scházejí hudebníci a hodinu hrají. O významných osobnostech by se dalo vypravovat dlouze.
Spolková činnost tu byla na vysoké úrovni, kolem roku 1900 tady bylo 18 spolků a sdružení. Byl zde v roce 1921 založen i Místní abstinentní odbor, po půl roce byl ale zrušen pro naprostý nezájem členů.
Převratným údobím pro Klášterec byly roky 1900 až 1910. Předtím tady žilo víc než 1700 obyvatel, ale v těchto letech mnoho odešlo do Ameriky. Jejich potomci sem často přijíždějí, každý rok se tu objeví aspoň jeden zástupce těch rodin. Táhne je sem domovina, i když někteří už česky neumějí. Když vidí chaloupky svých předků, přivede je to k slzám.
Nejlepší je přijet k nám, prohlédnout si Klášterec a okolní krajinu. Každého sem zveme.
-4°C
-2°C
