Domov pro ženy a matky s dětmi v tísni, který provozuje Občanské sdružení CEMA Žamberk, byl založen s hlavním cílem pomáhat ženám, jež jsou oběťmi domácího násilí. Ekonomická závislost na partnerovi-násilníkovi a neustálé dávání nových šancí však mají podíl na tom, že tyto ženy tvoří za tři roky provozu domova slabou polovinu klientely.

Domov poskytuje kromě krizové pomoci také službu azylového domu. Ten vyhledávají ženy, které po rozchodu samy nezvládají náklady na domácnost, nebo maminky s dětmi, jež žily v nevhodném prostředí a Domov jim doporučila sociální pracovnice. Ochranu nebo azyl spolu s řadou služeb poskytuje Domov v deseti pokojích ženám a matkám z Pardubického kraje a Rychnovska. V kraji funguje podobných zařízení pět. Podle sociálních pracovnic je to přiměřené, ale uvítaly by například zařízení pro ženy s duševní poruchou.

Krizová pomoc v domově funguje nonstop. Žena v tísni dostane k dispozici vybavený pokoj, případně základní stravu i oblečení. Na krizovém pokoji může zdarma zůstat týden. Co se za tu dobu dá stihnout? „Za sedm dní se zpravidla najde přijatelné řešení. Žena si především odpočine, ujasní si rodinnou síť, kdo by jí mohl pomoci. Hledáme společně mechanismus, jak by to mohlo fungovat dál, nastíníme možnosti řešení,“ naznačuje sociální pracovnice Dagmar Jansová.

Oběti se vracejí

Mnoho příběhů bohužel připomíná kolotoč. Často končí návratem k agresorovi. „Ženy dávají násilníkům nové šance. Zkoušeli jsme jim nabízet, že je tu utajíme, ale ony stejně partnerovi daly číslo. Proto jsme tuto možnost zrušili,“ říká Dagmar Jansová a pokračuje: „Ale měli jsme tu i případy, kdy se maminky skutečně rozhodly z toho prostředí definitivně odejít. Jedna tu dokonce dotáhla až do konce rozvod včetně vypořádání majetku a rozdělení péče o děti. Nakonec se tu poblíž usadila.“

Oběti domácího násilí sice netvoří ani polovinu klientely, to ovšem neznamená, že se regionu tento problém netýká, upozorňuje sociální pracovnice: „Je to daleko větší problém, než se zdá. Spousta žen, které by to doma měly řešit, to neřeší a tiše trpí.“

Zatímco domácí násilí jde napříč všemi společenskými skupinami, klientky azylového domu bývají nejčastěji sociálně slabší, se základním vzděláním. Nástup do azylového domu se s klientkou předem domlouvá a život v něm má svůj řád a podmínky. Služba je placená. Kromě střechy nad hlavou v něm ale ženy a matky najdou řadu služeb a cenných rad. Pracovnice dokáží poskytnout poradenství o státní sociální podpoře, mohou vyjednávat s kontaktním místem, městským úřadem, ale dokáží také poradit s vařením, praním, základním ovládáním počítače i péčí o děti. Někdy hrají roli prostředníků v komunikaci s manželem nebo partnerem.

Provoz Domova pro ženy a matky s dětmi v tísni finančně podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, Pardubický kraj, město Žamberk, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Choceň, Vysoké Mýto, Česká Třebová, Kostelec nad Orlicí a Králíky. Více informací o Domově najdete na www.pohoda.org.