VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Czendlik promluvil nejen o pomáhání potřebným lidem

Rychnov nad Kněžnou /OD SOUSEDŮ/ – Lanškrounský farář Zbigniew Czendlik zavítal do rychnovského Centra Orion, které navštívil v doprovodu svého kamaráda rychnovského faráře Petra Stejskala.

26.3.2011
SDÍLEJ:

Czendlik při své návštěvě promluvil nejen o pomáhání potřebným lidemFoto: Josef Krám

Zaznělo mnoho myšlenek, zkušeností , příběhů, tipů i vtipů, jako například, že andělé jsou lidé, kteří dávají druhým svá křídla – to znamená přijetí, pochopení, podporu, lásku (láska samozřejmě zdaleka neznamená dovolit druhému všechno – láska dokáže dát i jasné hranice), formou praktické pomoci lidem, kteří tu podporu prostě potřebují – to se tedy týká dětí a lidí s handicapem.

Czendlik besedu zahájil tím, že vlastně všichni máme nějaký problém – alias handicap. Někdo větší, někdo menší, někdo viditelný, někdo skrytý. Co s tím? Buď můžeme rezignovat, zahořknout, litovat se, a nebo s lítostí (a někteří dokonce s opovržením nebo i lhostejností) pohlížet na ty druhé, jakou mají smůlu a nic nedělat, starat se jen o sebe, o své zájmy, o svůj život. A nebo se můžeme porozhlédnout, kdo v naší blízkosti pomoc potřebuje a prostě prakticky pomáhat.

Je snadné kritizovat

Každý může být svým způsobem užitečný a každý samozřejmě jinak, jinde a v jiném měřítku podle svého obdarování, podle možností. Czendlik to dělá svým osobitým způsobem už mnoho let jako farář a jako člověk, který je schopen díky různým zajímavým kontaktům vyzískat mnoho peněz na mnohé charitativní účely.

Samozřejmě někteří věční drbalové v tom vidí úplně něco jiného a kritizují ho. To, jak člověk smýšlí a mluví o druhých lidech, ale odráží jeho vlastní charakter, stav jeho srdce, duše, mysli. A jak trefně ve svých zamyšleních poznamenává: ,,Ti, kteří mě kritizují, ať udělají víc.“ (Možná by stačilo, to samé).

Je velmi snadné někoho nebo něco zkritizovat, rozbít, zničit (což se tedy netýká jen hmotných věcí), to umí každý. Něco vytvořit, něco dobrého udělat nebo vybudovat je samozřejmě mnohem těžší. Se složenýma rukama v klíně by se kostel v Lanškrouně sám neopravil, mikrobusy pro děti a seniory by se samy nezakoupily a nevěnovaly těmto lidem, nepostavil by se z ničeho nic dům pro pěstounskou rodinu v Žichlínku a mnoho dalšího.

To se samozřejmě netýká jen praktické práce pana Czendlika, ale vztahuje se na všechny ochotné lidi, kteří dělají něco pro druhé a nedají se odradit kritikami, pomluvami a odmítavým postojem některých lidí.

Czendlik také mluvil o tom, že děti v dětských domovech jsou většinou zahlceny věcmi, že po materiální stránce opravdu nestrádají. Když jim některé firmy před Vánoci nakoupí spoustu hraček, oblečení, tak se tyto děti naučí jen přijímat s nataženou rukou, což je samozřejmě velmi demoralizující i demotivující. Pokud jim chceme pomoci a něco zakoupit, pak nejlépe hudební nástroje a výtvarné potřeby či zařídit doučování.

Aby život nebyl promarněný

Nemohli jsme se také vyhnout tématu smrti, které se tedy přes všechny vymoženosti moderní medicíny asi opravdu nakonec nevyhneme. Farář poznamenal, že by nechtěl umírat s pocitem promarněného života. Promarněného v tom smyslu, že mohl někomu pomoci a nepomohl, že mohl někoho potěšit a nepotěšil, že mohl někomu zavolat a nezavolal, že se mohl někomu omluvit a nenašel k tomu dost odvahy nebo prostě zapomněl, že mohl zabránit nějakému bezpráví a nezabránil, že mohl někomu říci o naději, kterou nám dává Bůh a neřekl.

Samozřejmě, že není důležitá délka života, ale jeho směřování, obsah, kvalita s ohledem na výše zmiňované. Mluvil o tom, že je nejtěžší odpustit sám sobě, ale díky Bohu je možné i toto. Což zase neznamená mít pro své hříchy alibi v podobě Boží milosti, ale s Boží milostí se snažit tyto chyby už neopakovat a svým slabostem se snažit nepodléhat.

A jeden vtip na závěr: ,,V nebi zažiji trojnásobné překvapení – budou tam ti, o kterých jsem si myslel, že tam nebudou. Nebudou tam ti, o kterých jsem si myslel, že tam budou. A za třetí – budu tam já.“

Určitě by se dalo napsat mnohem víc, ale to třeba až někdy příště, nebo ať napíše o návštěvě pana Czendlika někdo jiný. Je přece tak snadné kritizovat, ale něco udělat.

Martina Ehlová

26.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kapela Mydy Rabycad.

Na rynek se vrací Týden hudby

Jak reklamovat koupený dům či byt

Mlékařem se zatím chce stát šest dětí, stav není konečný

Hlinsko – Do města, které se dříve pyšnilo množstvím budoucích kožešníků, strojníků, traktoristů nebo obráběčů kovů, se vrací po letech učňovské školství. Nový obor „výrobce potravin – mlékař“, začne v září studovat prozatím šest dětí. 

Nový protipovodňový systém za miliony

Litomyšl - Obyvatelé Litomyšle se v minulosti už mnohokrát přesvědčily, jaké škody může napáchat voda. O ohni to mohou říci také, ale s tím nelze počítat tak, jako s řekou Loučnou, která městem protéká.

OBRAZEM: Dvacátá Cihelna je minulostí

Králíky - Sobota patřila v Králíkách svátku vojenské techniky. Konal se tu dvacátý ročník Cihelny, letos s podtitulem Když rozkvetly šeříky. Ukázka tak mířila do roku 1945 - do oblasti Vyškovska, které osvobozuje Rudá armáda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení