VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Czendlik promluvil nejen o pomáhání potřebným lidem

Rychnov nad Kněžnou /OD SOUSEDŮ/ – Lanškrounský farář Zbigniew Czendlik zavítal do rychnovského Centra Orion, které navštívil v doprovodu svého kamaráda rychnovského faráře Petra Stejskala.

26.3.2011
SDÍLEJ:

Czendlik při své návštěvě promluvil nejen o pomáhání potřebným lidemFoto: Josef Krám

Zaznělo mnoho myšlenek, zkušeností , příběhů, tipů i vtipů, jako například, že andělé jsou lidé, kteří dávají druhým svá křídla – to znamená přijetí, pochopení, podporu, lásku (láska samozřejmě zdaleka neznamená dovolit druhému všechno – láska dokáže dát i jasné hranice), formou praktické pomoci lidem, kteří tu podporu prostě potřebují – to se tedy týká dětí a lidí s handicapem.

Czendlik besedu zahájil tím, že vlastně všichni máme nějaký problém – alias handicap. Někdo větší, někdo menší, někdo viditelný, někdo skrytý. Co s tím? Buď můžeme rezignovat, zahořknout, litovat se, a nebo s lítostí (a někteří dokonce s opovržením nebo i lhostejností) pohlížet na ty druhé, jakou mají smůlu a nic nedělat, starat se jen o sebe, o své zájmy, o svůj život. A nebo se můžeme porozhlédnout, kdo v naší blízkosti pomoc potřebuje a prostě prakticky pomáhat.

Je snadné kritizovat

Každý může být svým způsobem užitečný a každý samozřejmě jinak, jinde a v jiném měřítku podle svého obdarování, podle možností. Czendlik to dělá svým osobitým způsobem už mnoho let jako farář a jako člověk, který je schopen díky různým zajímavým kontaktům vyzískat mnoho peněz na mnohé charitativní účely.

Samozřejmě někteří věční drbalové v tom vidí úplně něco jiného a kritizují ho. To, jak člověk smýšlí a mluví o druhých lidech, ale odráží jeho vlastní charakter, stav jeho srdce, duše, mysli. A jak trefně ve svých zamyšleních poznamenává: ,,Ti, kteří mě kritizují, ať udělají víc.“ (Možná by stačilo, to samé).

Je velmi snadné někoho nebo něco zkritizovat, rozbít, zničit (což se tedy netýká jen hmotných věcí), to umí každý. Něco vytvořit, něco dobrého udělat nebo vybudovat je samozřejmě mnohem těžší. Se složenýma rukama v klíně by se kostel v Lanškrouně sám neopravil, mikrobusy pro děti a seniory by se samy nezakoupily a nevěnovaly těmto lidem, nepostavil by se z ničeho nic dům pro pěstounskou rodinu v Žichlínku a mnoho dalšího.

To se samozřejmě netýká jen praktické práce pana Czendlika, ale vztahuje se na všechny ochotné lidi, kteří dělají něco pro druhé a nedají se odradit kritikami, pomluvami a odmítavým postojem některých lidí.

Czendlik také mluvil o tom, že děti v dětských domovech jsou většinou zahlceny věcmi, že po materiální stránce opravdu nestrádají. Když jim některé firmy před Vánoci nakoupí spoustu hraček, oblečení, tak se tyto děti naučí jen přijímat s nataženou rukou, což je samozřejmě velmi demoralizující i demotivující. Pokud jim chceme pomoci a něco zakoupit, pak nejlépe hudební nástroje a výtvarné potřeby či zařídit doučování.

Aby život nebyl promarněný

Nemohli jsme se také vyhnout tématu smrti, které se tedy přes všechny vymoženosti moderní medicíny asi opravdu nakonec nevyhneme. Farář poznamenal, že by nechtěl umírat s pocitem promarněného života. Promarněného v tom smyslu, že mohl někomu pomoci a nepomohl, že mohl někoho potěšit a nepotěšil, že mohl někomu zavolat a nezavolal, že se mohl někomu omluvit a nenašel k tomu dost odvahy nebo prostě zapomněl, že mohl zabránit nějakému bezpráví a nezabránil, že mohl někomu říci o naději, kterou nám dává Bůh a neřekl.

Samozřejmě, že není důležitá délka života, ale jeho směřování, obsah, kvalita s ohledem na výše zmiňované. Mluvil o tom, že je nejtěžší odpustit sám sobě, ale díky Bohu je možné i toto. Což zase neznamená mít pro své hříchy alibi v podobě Boží milosti, ale s Boží milostí se snažit tyto chyby už neopakovat a svým slabostem se snažit nepodléhat.

A jeden vtip na závěr: ,,V nebi zažiji trojnásobné překvapení – budou tam ti, o kterých jsem si myslel, že tam nebudou. Nebudou tam ti, o kterých jsem si myslel, že tam budou. A za třetí – budu tam já.“

Určitě by se dalo napsat mnohem víc, ale to třeba až někdy příště, nebo ať napíše o návštěvě pana Czendlika někdo jiný. Je přece tak snadné kritizovat, ale něco udělat.

Martina Ehlová

26.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Sehnat lidi? Leckde problém

Kunětická hora na Pardubicku
4

Některé památky v Pardubickém kraji chystají nové výstavy

Pro vstupenky do nového

Žamberk – Návštěvníci Divišova divadla mohou od února využívat novou recepci, po letech v „kukani" byla pokladna přesunuta do jedné z šaten ve foyer. Divadlo prochází změnami od roku 2010, ta poslední přišla na 280 tisíc korun. „Nově zajistí pohodlí a komfort diváků recepce uprostřed předsálí," uvedl k novince ředitel Fidika Daniel Kubelka.

Dětská scéna s rekordní účastí

Ústí nad Orlicí – Letošní ročník oblastního kola přehlídky dětských recitátorů Dětská scéna 2017 byl s účastí 123 dětí z osmnácti škol širokého regionu rekordní.

Heroický výkon Kohoutů. Euforie bere dech

Krajskou hokejovou ligu rozhodne až úplně poslední zápas, který má místo v kalendáři. Finále mezi Českou Třebovou a Světlou nad Sázavou rozsekne pátý duel.

Na Den autismu bude svítit modrá

Pardubický kraj – Druhého dubna se opět řada objektů rozsvítí modře. Kampaň Rozsviťme se modře provází Dny autismu, které už tradičně v Pardubickém kraji podpoří rodiny s dětmi a osoby s poruchami autistického spektra (PAS).

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies