Čtěte, pomůžete Michalovi

Staralo se tam o mě hodně lékařů i sestřiček, i tak mám těžkou nemoc – dětskou mozkovou obrnu. Nebudu nikdy chodit, nebudu se hýbat a nebudu ani mluvit,“ tak začíná povídání o Míšovi z Dolní Moravy. Jeho osud není lhostejný nejen rodině a jeho blízkým. Stačilo, aby daly hlavy dohromady knihovnice z Králík, kde Míša navštěvuje základní školu praktickou, a rozjela se charitativní akce, jejímž cílem je shromáždit bezmála 90 tisíc na počítač ovládaný pohybem očí. „Déemesky“, dárcovská konta, to vše lidé, kteří nejsou lhostejní k ostatním, znají. Míšovi ale mohou pomoci dokonce jeho vrstevníci. Čím? Že budou číst knížky.
„Je to úžasné, vůbec by mě nenapadlo, že se tady v Králíkách dá něco takového rozjet. Myslela jsem si, že to budu muset zařizovat sama, ale s takovou pomocí je to super. Díky tomu máme obrovskou chuť do života,“ neskrývá nadšení a dojetí Míšova maminka Emilie Čermáková.
Projekt Čtení pomáhá, který najdete na www.ctenipomaha.cz, má jednoduchý princip. Nabízí dětem, od nejmenších až po středoškoláky, zajímavé knihy. Když některou přečtou a úspěšně na webu vyplní test, který se k ní vztahuje, získají kredit 50 korun. A tuto částku podle svého uvážení věnují na některý z prezentovaných charitativních projektů. Ve středu se mezi nimi objevila sbírka „Počítač pro Míšu“, kterou iniciovaly pracovnice městské knihovny ve spolupráci se základní školou praktickou a jejímž garantem je Konto Bariéry. Už druhý den bylo na kontě 5300 korun z celkových 89 800 korun.
A jak může počítač Míšovi pomoci? Je nadšený školák a nové poznatky doslova a do písmene „hltá očima“. „Díky mamince, která se mnou odmalička trénovala, se umím dorozumívat očima. Tak se se mnou ´baví´ i paní učitelky ve škole. Abych se toho mohl ještě víc naučit, moc by mi pomohla počítačová sestava se speciálními výukovými programy, kterou bych ovládal pohybem očí,“ pokračuje Míšovo vyprávění. Jak by počítač pomohl celé rodině, na jednoduchém příkladu vysvětluje maminka Emilie: „Někdy mu nerozumíme, třeba když ho něco bolí, a strašně dlouho přemýšlíme. Takhle by nám mohl ukázat, co ho bolí. Tohle by nám strašně moc pomohlo. Nejen jeho dalšímu rozvoji a učení, ale také komunikaci.“
A co Míša vzkazuje na závěr? „Holky a kluci, udělali byste mi velkou radost, kdybyste mi čtením knížek pomohli. Splnil by se mi můj velký sen. Moc vám děkuji.“