Co s nádražím? Možná nic

Každý si však rekonstrukci představuje jinak. Jestli byla „Stará dáma“ prohlášena památkou, nedokázal tiskový mluvčí Jan Cieslar ve čtvrtek s jistotou odpovědět.

Hlavní vlakové nádraží se po několika letech sporů stává nefalšovaným městským strašákem. Rizikové perony bez dnes už běžných podchodů, výpravní budova na spadnutí, příjezdová komunikace připomínající tankodrom a dvoje závory přes křížící se koleje. Pro cestující koktejl nulového komfortu s rizikem. „Tohle se může líbit snad jen těm včelám,“ říká jeden z pasažérů, jenž z ústeckého nádraží cestuje denně do zaměstnání, a ukazuje na roj, který se usadil pod jedním z trámů skoro 140 let staré budovy. A změna? Podle posledních událostí dost možná v nedohlednu.

Rozhodne seznam

Důvodem dalšího z nespočtu obratů je utahování opasků v rámci státního rozpočtu. Nemine totiž ani Státní fond dopravní infrastruktury, z něhož by měla Správa železniční dopravní cesty značnou měrou financovat novou podobu úseku. Rovnice je triviální: pokud ústecké nádraží nebude mezi klíčovými projekty, má v roce 2011 jednoduše smůlu.

„Určitá jistota vznikne po 13. srpnu, kdy dostaneme od ministerstva dopravy oficiální seznam staveb, které budou zastaveny. Probíhají jednání s odborníky, až bude seznam oficiální, stanoví další jednání postup při sestavování rozpočtu na investice v roce 2011 a dál,“ říká tiskový mluvčí SŽDC Tomáš Drvota.

Mluvčí SŽDC nevylučuje, že zanedbané nádraží na hlavním českém koridoru už není mezi favority na lepší budoucnost. „Jsou indicie, které stavby na seznamu budou. Ke spekulacím se nechceme příliš vyjadřovat, předpoklad je ale takový, že finanční omezení se projeví i na začátek stavby v Ústí nad Orlicí,“ komentuje pro Deník.

Pokud bude seznam ministerstva vycházet z rozpracovanosti jednotlivých projektů, Ústí má smůlu. Jak připouštějí představitelé SŽDC, ve hře jsou totiž stále dvě varianty zpracování.

S novou budovou, nebo naopak bez ní?

Stavět by chtělo jak město, tak sdružení Nádraží nedáme!, jindy nesmiřitelní rivalové. Každý ale něco jiného. „Nikdy jsme nechtěli dosáhnout toho, aby se zastavila přestavba, šlo nám o záchranu nádražní budovy. Pokud je ohrožen celý projekt, budeme bojovat za jeho zahájení v roce 2011,“ hovoří o dalším postupu sdružení jeho předseda Martin Kadrman, který ale nadále odmítá jinou budovu pro cestující namísto stávající „Staré dámy“. „Primárně chceme, aby se nový nádražní objekt nestavěl,“ neuhýbá ani o píď.

Boj o čas a peníze na ústecké nádraží nechce ale vzdát ani místní radnice. Starosta Richard Pešek začal okamžitě po vyjádření SŽDC podnikat razantní kroky, aby nepříznivě se vyvíjející situaci zvrátil, a stejně jako Martin Kadrman nevylučuje lobby na půdě parlamentu. Scénář výstavby je podle něj jediný: nová budova pro cestující s patřičným komfortem a příjezd na nádraží po estakádě. „Když se nepostaví nové nádraží na kerhartické straně, náš stavební úřad bude muset vydat rozhodnutí. Nebude nádraží, nebude povolena ani stavba koridoru,“ nevylučuje ústecký starosta krajní scénář a pokračuje: „Mám rozepsaný dopis pro nového pana ministra dopravy. Naše nádraží je možná nejnebezpečnějším v celé Evropě, stavba, která mělo dávno být, je kvůli sdružení Nádraží nedáme! zdržená. Přesně došlo na mou skepsi, jsem z toho velmi rozezlen. Je to stejně fatální jako v případě protipovodňových opatření v Kerharticích.“

Právě jedna z ústeckých městských částí, jak připomíná Richard Pešek, může už podruhé doplatit na úřední průtahy. Kromě ochrany před velkou vodou se možná její obyvatelé nedočkají ani nové příjezdové estakády, která by nahradila dvojici nebezpečných přejezdů.

Radost z „gordického uzlu“ v podobě ústeckého nádraží, který se už několik let nedaří rozplést, nemá ani Martin Dudla. Krajský zastupitel a člen výboru pro dopravu a dopravní obslužnost nad stávající situací jen nevěřícně kroutí hlavou. „Rozumné řešení teď už snad ani není. Vhodný čas na stavbu se proplýtval,“ míní muž, jenž zná starou výpravní budovu víc než dobře. Pracuje v ní totiž coby výpravčí.

A jak by mohla vypadat černá budoucnost hlavního vlakového nádraží v Ústí nad Orlicí? V podání Martina Dudly třeba takto: „Příští rok končí úřední rozhodnutí a pokud se nezačne kopat, může vše začít od nuly. Na evropské peníze se už nejspíš nesáhne. Pak stačí udělat dvě průjezdné koleje. Republika nepotřebuje nějaké nádraží v Ústí, ale rychlý průjezd městem jakýmkoliv způsobem. Zbytek může zůstat ve stávajícím stavu ještě padesát let, než budova spadne. Rychlíky tady stavět nemusí.“

JAN POKORNÝ