Vánoce miluje kde kdo, studenti a pedagogové ovšem obzvlášť. Ježíšek je samosebou fajn sám o sobě, ale ještě mnohem lepší jsou prázdniny, které tohoto plavovlasého hošíčka doprovázejí!
My učitelé býváme v tu dobu přiměřeně vyřízení, osobně mám pocit, že kdybych měla odučit ještě jedinou hodinu, vydechnu naposled. No, asi to je jen dojem, jelikož vždycky ještě napeču, nakoupím a zabalím dárky, seženu stromeček, kapra, uklidím a ten stromeček přizdobím a tisíc dalších drobností, které přirozeně vykonává nejen česká učitelka, ale každá průměrná domácká žena. Obvykle padnu až pak, což Ježíšek ocení, jen pokud mezitím nacpu dárky do skříně.
Sváteční volno každoročně uteče jak vzduch z měchu. Leden je pak ve škole pěkné nadělení. Ještě se ani nevylížete ze silvestrovských radovánek a už lítají písemky, které musí někdo opravit a oznámkovat – zatímco jeden student píše jednu písemku, učitel jich musí opravit všech dvaatřicet – a ty známky napsat do známkovadla papírového i elektronického. Pak honem dozkoušet ty, co celé pololetí snaživě chyběli, a úprkem uzavřít klasifikaci. To je teprv prácička. Máte u každého kusu čtyři a víc známek, ale ouha, dost nevyvážené, třeba dvě dvojky, jedna minus a čtyřku. Co děcku dát? Hlásí se v hodinách – nehlásí. Ale když ho vyvoláte, tak skoro vždycky ví. Bere si referáty – nebere, ale když mu je přidělíte, odvede je dobře. Šprtá na písemky – jak kdy, ale někdy ano. Jaká to je proboha výsledná známka? A co když tuhle jeho dvojku srovnám s dvojkou jeho sousedky, je to ještě dvojka, nebo už tři mínus? Jene Amosi a panebože, pomozte! Pomoci se česká učitelka nedovolá, a tak se lopotí, počítá průměry, srovnává, usilovně se rozpomíná, jak každé děcko v minulém půlroce pracovalo. Zoufá si, padá únavou, lamentuje, pláče a kleje, až se k čemusi dopracuje.
No a když se tahle zcela vysílená pedagožka ujistí, že dělala co mohla a známky jsou objektivním odrazem studentovy práce, začnou ji v kabinetě navštěvovat holčičky, někdy i chlapečci nespokojení s výslednou známkou a škemrající o další vyvolání, další referát, další písemné zkoušení… Další cokoliv. Ať to ta učitelka udělá jak chce, ale hlavně ať proboha dostanou něco lepšího! Chuděrka učitelka to někdy ustojí, někdy s bídou. V ojedinělých případech se zhroutí.
Konečně jsou známky uzavřené, nespokojené holčičky a chlapečci odražení, všecko zapsané do papírů a počítačů a vysvědčení je venku. Roztřesená česká učitelka odvrávorá na jeden den pololetních prázdnin, za které jí závistivější část národa nemůže přijít na jméno. Nezřídka ji skolí nějaká nádcha, pro každý virus i bacil je vyčerpaný pedagog snadnou kořistí. Uzavírá se pololetí. Před měsícem začal nový rok. Kéž je i pro českou učitelku dobrý! (MaKe)