Zatímco manžel známé české herečky hovořil z tribuny na bojišti, jeho nejbližší jej sledovali ze zóny určené především pro novináře. „Jak se tam děda dostal?" lámal si Kryšpín hlavu, proč musí sedět za plůtkem, který odděloval hlediště od bojiště.

Veronika Žilková si po slavnostních projevech našla čas, aby se podělila o své vzpomínky na Králíky a svého tatínka, s nímž do městečka jako dítě jezdívala z chalupy v nedalekých Říčkách. Hovořila tím i o svém vztahu k vlasti.

„Můj tatínek se za druhé světové války účastnil odboje. Jako junák dostal vyznamenání od prezidenta Beneše, za což samozřejmě v době komunismu oblíbený nebyl. Jako dítě jsem s tatínkem jezdívala na tradiční křesťanské poutě do kláštera na Hoře Matky Boží. Chodit do kostela za bolševika vlastně byla taky forma odboje," svěřila se a pokračovala: „S manželem sem přijíždím v době, kdy mír není úplnou samozřejmostí. Jsem ráda, že se účastním akce, kde je vidět, že v zemi je chuť ji bránit. Je pozitivní vidět, že tolik lidí má kladný vztah k obraně země. Je to dobré znamení. Ač se o Češích říká, že jsou srabi, není to pravda, tato akce je důkazem."