Hlasování předcházela více než hodinová debata. V ní byl nejaktivnější jeden z předkladatelů důvodové zprávy František Brendl (Pardubáci). „Myslel jsem si, že by společnost AVE CZ mohla cenu ještě snížit. Vyvinuli jsme na ni velký tlak, aby cenu vylepšila, protože není akceptovatelná zastupitelstvem. Podle AVE CZ je to ale nejnižší možná cena za to, že rezignují na znovuobnovení spalovny nebezpečného odpadu. Oslovili jsme okolní obce, které budou podle rozptylové studie zasaženy případným provozem spalovny. Připraveni se finančně podílet jsou v Rybitví a Srnojedech, příslib je i u Starého Hradiště," řekl Brendl.

„Snažili jsme se o snížení ceny alespoň o symbolický milion korun. Ale odmítli to. Asi si jdou vědomi hodnoty svého projektu," dodal primátor Martin Charvát (ANO).

Odkup spalovny za 35 milionů korun však kritizuje část opozice. Není totiž podle ní v souladu s péčí řádného hospodáře. „Jsme proti zprovoznění spalovny, český právní řád ale má dost nástrojů, abychom se tomu mohli bránit. Odhadní cena spalovny je 6 milionů korun, 29 milionů korun je cena nepovedeného podnikatelského záměru," uvedl Petr Klimpl (ODS).

„Kupovali bychom zajíce v pytli. AVE CZ se deset let snaží, aby se spalovna dostala do činnosti, ale jsou tu stále nedostatky, které jí v tom brání. Kdo může zodpovědně říct, že bude schopna to dotáhnout ke zprovoznění? Renomovaný právník, když tu smlouvu viděl, mi řekl, ať si chystám kartáček na zuby a pantoflíčky do vězení," poznamenal Václav Snopek (KSČM).

Lejla Abbasová na dostizích v Pardubicích.
Těhotná Abbasová se na závodišti radovala i z posledního místa

Zastánci odkupu však argumentovali tím, že v případě soudního sporu není jisté, jak dopadne. „Legislativa chrání i ty, kteří chtějí spalovnu zprovoznit. Není na tom nic nelegálního," poznamenal Charvát.

Pro odkup spalovny nakonec hlasovalo 21 zastupitelů, ke schválení jich bylo potřeba 20. Jenže hned, jak se na tabuli ukázaly výsledky, začala protestovat Štěpánka Fraňková (SPP) s tím, že chtěla hlasovat proti, ale podle hlasovacího zařízení zvolila pro. Ani při odečtení jejího hlasu by se však výsledek nezměnil.

Možnost napravit své „zaváhání" měla jen o několik málo minut později, kdy kvůli odkupu spalovny bylo potřeba schválit změny v rozpočtu. Pro ně ale nakonec zvedlo ruku jen 18 zastupitelů. Do sálu se totiž nestihl vrátit právě Brendl, který odkup plamenně hájil, ani jeho spolustraník Aleš Klose a zastupitel Václav Shejbal (ANO). Návrh ale nepodpořil ani Jan Linhart (Patrioti), jenž proti zprovoznění spalovny bojuje už od samého počátku. „Přeslechl jsem se, o čem se hlasuje," vysvětlil Linhart.

Dá se tak očekávat, že bod schválení financí na odkup spalovny se objeví na některém z dalších zasedání zastupitelstva.

Jak to vidí autorka textu
Už je to tu zase… Viníků patové situace může být víc. Nepozornost, účelové hlasování, nepřesnost návrhové komise i alibismus. Někdy se stane, že člověk nemá svůj den. Jenže ono není to poprvé. Připomíná to dvě situace z nedávné doby. Zastupitelé nejdříve schválili demolici bytového domu u nádraží, poté ale tvrdili, že byli uvedeni v omyl, a neodsouhlasili na ni peníze. Druhým podobným případem byl prodej Ideonu. Tam už mělo jít jen o potvrzení odsouhlaseného záměru.

Jenže to neprošlo, po přestávce nedorazilo zpět do sálu dost zastupitelů. Ilustruje to památná věta náměstkyně Heleny Dvořáčkové: „Když máte přislíbených 22 hlasů, ale jeden člověk se zapomene na řízku, druhý poslouchá těžký životní příběh a třetí mluví do televize, nejde to." Všechny tyto „náhody" jen ukazují úroveň komunální politiky. Ale ono to projde příště, na to už jsme v Pardubicích zvyklí.