VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věchet: „Je mi hrozně líto, že letos v Trutnově náčelník a Magor nebudou“

Trutnov - Rozhovor s otcem Open Air Festivalu Trutnov nejen o historii akce a jeho hvězdách.

18.8.2012
SDÍLEJ:

Martin Věchet s Václavem HavlemFoto: Vilém Fischl

Český Woodstock, Open Air Festival Trutnov, letos slaví čtvrt století. Jaký byl úplně první ročník a kdy na festival začaly jezdit tisíce lidí, nebo jaký bude letošní ročník? To a ještě mnohem více se dozvíte z rozhovoru se zakladatelem festivalu Martinem Věchetem.

Jakým způsobem si trutnovský festival získal místo mezi ostatními za 25 let jeho trvání?
Zřejmě svoji tradicí. Tím je naprosto specifický. Nejen, že se jedná o nejstarší hudební festival, ale i okolnosti a doba jeho vzniku, kdy byla potírána každá nezávislá aktivita a nezávislá kultura, jej činí odlišným. Festival vznikl na undergroundových základech, a to ho předurčuje k výjimečnosti. Někomu se to může líbit či nelíbit, ale to je tak vše.

Jak vzpomínáte na úplně první ročník festivalu v roce 1987?
Měl jsem jednu velkou výhodu. Že se mi ještě podařilo zachytit ten poslední vlak disentu a undergroundu. Ač to moji rodiče neradi slyší, tak mě v podstatě underground vychoval a dal mi i základy k tomu, abych se všeho hned nezalekl. V tu dobu jsem ani neuvažoval o tom, že by z toho mohly být nějaké problémy. S tím se přirozeně počítalo. Ta touha byla silnější. Samotnému festivalu předcházely pokusy uspořádat menší nezávislá setkání a koncerty, například ve Starých Bukách v roce 1984, kde bylo tradičně vše rozehnáno policií. Všech 150 lidí, kteří přijeli z celé republiky, si pak náčelník pozval k sobě na Hrádeček. Ale to je známá historka. Koncerty se pořádaly po stodolách, po barácích, po hospodách. A ten Východočeský Woodstock byl jenom takovým vyvrcholením všech aktivit.

Který ročník festivalu byl tím zlomovým?
Těch bylo víc, každý jiným způsobem. Ale určitě rok 1995, kdy přijelo tolik lidí, že nikdo dodnes neví, kolik. Byl mimořádný v tom, že se do té doby pořádaly pouze festivaly, které byly žánrově zaměřené. Byly rockové, metalové, „hauzové" nebo folkové. Ale tady pod horami byl od počátku postaven na takovém principu, že stíral všechny mýty a škatulky. V roce 1995 přijalpozvání pozapomenutý Banjo Band Ivana Mládka. To bylo poprvé v dějinách, že by na undergroundový a rockový festival přijel zpěvák, kterého každý znal z rádií, všichni na něj měli vzpomínku z dětství z normalizačních médií, ale moc se k tomu v té době nehlásili. Málokdo však mohl zapřít to, že by na něho neměl Ivan Mládek nějaký vliv. Mnoho lidí mi říkalo, že jsme se snad úplně zbláznili. Nad pozváním kroutili hlavami. Nakonec všichni zpívali jeho písničky, Bojiště se otřásalo pod tóny nikoliv elektrických kytar, ale banja, a byla to úžasná show, která předčila mnoho populárních i undergroundových kapel v té době. Od toho roku se začal Banjo Band objevovat i na jiných festivalech. Rok na to Ivan Mládek dostal samostatný pořad v komerční televizi. Naopak rok 1996 byl protiklad nevlídné počasí, skinheads na branách, divná ochranka, falešné lístky. Asi očista k tomu, aby se festival pročistil, nadechnul a jeho další rok se stal přelomovým. V roce 1997 přijelo ještě více lidí a vystoupili Faith No More, ale také například Felix Holzmann, Jiří Schmitzer nebo Petr Novák. Zde již bylo patrné protínání různých žánrů, které měl rád i náš náčelník.

Jaké vystoupení v průběhu let bylo pro vás osobně největším zážitkem?
Těch zážitků bylo hodně. Ale často si vybavuji vystoupení bubeníků s loučemi Crash Worship v roce 1994. Ti své praktikábly, na které hráli, naskládali na pódium a zapálili je. Následně začali běhat s loučemi mezi lidmi. Byla to úžasná show a šamanský obřad. Paradoxně jediný, kdo z toho má ucelené záznamy, jsou policajti. Dodnes mi běží mráz po zádech, když si vzpomenu na vystoupení Waldemara Matušky nebo Evy Pilarové. Bylo to neuvěřitelné pro všechny strany. S Waldemarem zpívalo celé publikum, ač ho trápil dech, podhorský kmen jej hnal dopředu. Ostřílený kovboj se srdcem indoše byl dojatý a koncert označil za nejlepší v jeho životě i dárek k narozeninám. Stejně dojatý byl i Vinnetou (Pierre Brice pozn. redakce), který když přijel, nechtěl ani vylézt z auta. Nakonec mu tekly slzy dojetím, které jsem náčelníkovi Apačů skoro stíral.

Byly i kapely, které návštěvníci festivalu vůbec nepřijali?
Alkehol, Ilona Csáková a Jiří Korn s Matadors. Během jejich vystoupení lítaly kelímky. Festival je totiž o názoru. Má i jiný rozměr, než jenom hudební. Lidé jsou chytří, jak opice, a poznají, co se jim podbízí, a to, co je kvalitní a upřímné.

Změnilo se za ty roky publikum?
Mění každým rokem. Především je to vidět na fotkách, ale i atmosférou. Lidé, co sem jezdí, jsou více kulturnější. Zní to možná pateticky, ale festival vychovává. Přátelská atmosféra je silná a spiklenecká pospolitost zůstává. To vše umocňuje i hrozba konce festivalu. Čtyři týdny před začátkem se začaly rozkopávat pozemky, které radnice změnou územního plánu určila k zastavění. Tam, kde stála undergroundová scéna a srdce stanového campu, jsou nyní kupy hlíny a vybagrované pole. Festivalu je tím striktně dána závora. Dále se nemůže rozvíjet. A to samozřejmě není dobré. Lidé by měli mít možnost volného pohybu a nechodit přes kupy hlíny, sklady či mezi baráky. K festivalu patří louky, lesy, údolí a příroda. Nikoliv vybetonované plochy.

Největší letošní hvězdou je americká skupina Korn. Jak se je podařilo na festival dostat?
Korn sem letos přijíždějí s tím, že tady chtěli vyloženě hrát. Hrály zde i jiné kapely, s kterými se znají. Znají historii festivalu a zřejmě se jim zalíbila. Není běžné, že by větší zahraniční kapela sama projevovala takový zájem. Podobné to bylo s Johnem Calem. Poté, co se jeho manažer dozvěděl, že je letošní festival věnován náčelníkovi a Magorovi, znal undergroundovou historii festivalu, navrhl jeho vystoupení. Václav Johna zná a John zná Václava. I proto jsme se domluvili.

Na co dalšího se mohou návštěvníci letos těšit?
Opět na prolínání různých žánrů. Vedle sebe totiž vystoupí již zmínění Korn, Marta Kubišová nebo Ondřej Havelka & Melody Makers. Také letos přijede Malý taneční orchestr s herci divadla Sklep, kteří obvykle na festivalech vůbec nevystupují. Zajímavé bude jistě i vystoupení Jany Kratochvílové nebo Michaela Kocába. Co se týče dalších zahraničních kapel, jsem zvědavý na Hawk Eyes, kterou nám doporučil samotný velký manažer Foo Fighters. To jsou jen střípky.

Jak dopadlo jednání o vystoupení s Faith No More?
Zkoušeli jsme různé stezky, co k nim vedou, a nakonec jsme naráželi na to, že kapela spolu v podstatě není. Každý si po návratu za moře šel vlastní stezkou. Kdyby nebylo roku 1997, nenapadlo by nás je nyní pozvat. Když tu totiž tenkrát vystoupili, moc se jim tu líbilo. Pamatují si to s obdivuhodnou přesností. Když se tu později znovu objevil Billy Gould (baskytarista Faith No More pozn. redakce) se svou další kapelou, tak si detailně vzpomněl na rok 1997. Jak tu tři dny pobyli a jak tu chodili svobodně po městě bez jakéhokoliv obtěžování od fanoušků. Jezdili jsme se s nimi koupat do Adršpachu, společně nás vyhazovali z místních hospod. Hodně je zaskočilo a nakonec pobavilo, když jsme přišli do místního lokálu, přišel k nám číšník s utěrkou v ruce a ukazoval: „Dneska Martine ne, dneska žádnej mejdan nebude. Už zavíráme." Nejprve kroutili hlavou, nechápali. Světově známá kapela… a pak jsme se tomu společně zasmáli. V dalším lokále byli dlouho do rána. Není to úplně běžné a vytvořil se jiný vztah. Ovšem okolnosti jejich opětovnému vystoupení zde nepřály. Kapela odehrála osm koncertů po Evropě a k devátému už bohužel letos nedošlo.

Nebojíte se menší návštěvnosti festivalu, protože na letošní ročník už bohužel nemohou dorazit osobnosti jako Václav Havel nebo Ivan Martin Jirous?
Je mi hrozně líto, že tu náčelník a Magor nebudou. Je to hluboká jizva do srdce, která se možná už nikdy nezacelí. Ale neřekl bych, že by to mělo nějak ovlivnit návštěvnost. Náčelník samozřejmě setkání vždy dodal ještě spiklenečtějšího ducha. Lidé rádi viděli někoho, koho znali a měli ho rádi.

Prodávají se lístky na festival i do zahraničí?
Ano. Například do Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemska. Nejvíce lístků si však lidé z ciziny koupí při návštěvě České republiky a proto nelze vyjmenovat všechny národnosti. O tuzemských squaw a spolubojovnicích máme dobrý přehled. Víme, odkud sem jezdí. Pokud je mi známo, tak dnes už neexistuje žádný jiný festival, který by přímo posílal lidem vstupenky poštou. My velkou část vstupenek vlastnoručně vložíme do obálek a odešleme je na dobírku na soukromé adresy. O svém základním kmeni máme přehled, kdo tu tvoří spikleneckou atmosféru. STB by z nás měla radost.

Jak byste pozval čtenáře Deníku na letošní ročník festivalu?
Nikdo neví, jak to tady ještě bude dlouho trvat. Festival je sám o sobě zábavná věc, ale když je ze všech stran cítit, že o něj není zájem, tak půjdeme jinam. Kočovný kmen se dá do pohybu. V posledních letech ho doprovází mnoho nepříjemných věcí. Loni jsme například dostali pokutu 150 tisíc za hluk. Po čtvrt století festivalu najednou pokuta. Jak dlouho tady ještě budeme, nikdo neví. Jako v životě. Proto není nad čím váhat.

Vladimíra Junková

Autor: Redakce

18.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Počet obyvatel Pardubického kraje se loni zvýšil o 938 lidí

Vyřazování studentů ZUŠ ve Vysokém Mýtě.

Mladých muzikantů je stále dost

Nitěné knoflíky v Česku vyrábí jediná firma.

Jablonné n. O. – Bývaly nedílnou součástí ložního povlečení, dnes se však v tuzemsku vyrábí už pouze v Jablonném nad Orlicí. Řeč je o nitěných knoflících, kterých jablonská firma A.S. Buttons ročně vyrobí až čtyři a půl milionu kusů.

Tlak stoupá. Vřít to bude "zřejmě" v suterénu

Orlickoústecko – Fotbalové mapování tentokrát zaměříme na krajskou I.B třídu, kde figuruje v obou skupinách jedenáct týmů z našeho regionu.

Studenti soutěžili v matematice

Žamberk - Píšete nám. 

Dopravu ovlivní výspravy silnice

Vysoké Mýto – Od soboty až do 10. dubna se mezi 6. a 18. hodinou musí řidiči připravit na dopravní komplikace na „pětatřicítce", a to v úseku od okružní křižovatky na výjezdu z Vysokého Mýta po začátek Hrušové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies