V 10:55 pronese hlavní projev první místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a po ní přijde k řečnickému pultu místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. Následovat bude projev předsedy Československé obce legionářské Pavla Budinského.
Uctění památky ležácké tragedie bude mít i „předehru" a tou je sedmý ročník braného závodu Memoriál Karla Kněze, který v Habrovči startuje dnes.

AKTIVNÍ ODBOJ

Vrchní strážmistr Karel Kněz byl velitelem četnické stanice ve Vrbatově Kostelci do jejíhož rajonu spadaly Miřetice a Dachov, tedy i ležácký mlýn a osm domků osady Ležáky. Patřil mezi nejvýznamnější členy odbojové skupiny Čenda, která v této oblasti působila již od roku 1939.

Do Ležáků svezou hosty i autobusy1. spoj odjíždí v 7:15 z Pardubic od zastávky Karla IV. a pokračuje přes Dražkovice (7:30), Medlešice autob. zastávka (7:40), Chrudim Masarykovo náměstí (7:50), Slatiňany střed (8:00), Nasavrky včelařská škola (8:15) až do Ležáků.
2. vyjíždí v 7:15 ze Zaječic a jede přes Chrast náměstí (7:20), Skuteč náměstí (7:40), Holetín horní zastávka (8:00), Hlinsko nádraží (8:10) a Včelákov (8:30)

Členové „Čendy" aktivně shromažďovali zbraně a z okolních lomů výbušniny. Její členové významně podporovali a ukrývali radistu parašutistické skupiny Silver A Jiřího Potůčka, který díky nim mohl z lomu Hluboká vysílat z vysílačky Libuše.

Vše se změnilo poté, co českoslovenští parašutisté zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jenž zraněním 4. června podlehl.

Masivní odplata postihla nejprve Lidice, které nacisté na základě falešných podezření ze spolupráce s parašutisty srovnali se zemí.

Po zradě Karla Čurdy se následně gestapo dostalo na stopu i skupině Silver A v Pardubicích a postupně se dopracovalo až do Ležáků.

PROZRAZENÍ A SMRT

Karel Kněz tušil prozrazení, stihl ještě uklidit získané zbraně, a aby uchránil svou rodinu, se v pondělí 22. června nad ránem zastřelil služební zbraní u Habrovče.

Ve středu 24. června 1942 ráno obklíčí Ležáky jednotky SS a policie. Všechny obyvatele včetně dětí shromáždí a odvezou do Pardubic. Domy vyrabují a spálí. Nacisté do druhého dne všechny ležácké obyvatele starší patnácti let postřílí a 13 dětí odvlečou do koncentračního tábora na smrt. Přežijí jen sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy.

Žáci 9. tříd základních škol z Pardubic si dobově připomněli 75 let od vyvraždění osady Ležáky na pardubickém Zámečku. Na cestu k bývalému popravišti je vyprovodili členové klubů vojenské historie.
Pardubice se v sobotu vrátí do roku 1942. Do heydrichiády