Paní Helena, jejíž celé jméno má redakce k dispozici, pracuje v jednom z chrudimských zařízení pečujících o seniory už čtvrtým rokem. Hned v úvodu říká, že její práce je čím dál větší dřina, protože chybí personál. "Dost se nám to podepisuje na zdraví, jsme vyčerpaní, únava je hrozná. Snažíme se, ale jsme jen lidi," říká.

Na psychickém stavu zdravotních sester a ošetřovatelek se projevují i rodinní příslušníci klientů. "Něco málo se jim nelíbí a hned si stěžují vedoucím. Rodiny dost často nechápou, že zdravotní stav jejich blízkého se horší nebo si to spíš nechtějí připustit, a tak to berou trochu jinak. I někteří klienti jsou na nás kvůli nemoci dost zlí. I přesto mám tu práci ráda .Mě i moje kolegyně jen mrzí, že tak těžká práce není oceněna finančně.," dodává Helena.

CHYBÍ SESTRY
V Domově U Kostelíčka v Pardubicích chybí v současné době kolem šesti všeobecných zdravotních sester. Podle vedoucího zařízení Lukáše Holečka prostě nejsou na trhu. „Není to ani tak otázka platového ohodnocení jako špatného vzdělávacího systému," uvedl Holeček.

Od té doby, co střední školy opouští jen zdravotničtí asistenti a sestra musí mít vysokoškolské vzdělání, je jich na trhu zoufalý nedostatek. „Je problém stabilizovat také počty sociálních pracovníků. Marně hledáme i pomocného kuchaře. U těchto profesí by mohlo být důvodem i ohodnocení," uvedl Lukáš Holeček. Zaměstnanci jsou zařazeni do platových tříd podle zákona. Měsíční odměna sociálního pracovníka v oblasti péče o seniory, který má minimálně vyšší odborné vzdělání, začíná na 14 480 korunách. Ohodnocení je ale závislé na délce praxe.

Domov sociálních služeb ve Slatiňanech, který pečuje o mentálně postižené klienty, se začíná rovněž potýkat s nedostatkem personálu. „V dnešní době je nízká nezaměstnanost a u nás jsou nízké platy. Proto lidé volí jiné obory a musím říct, že nás to hodně mrzí," řekl ředitel slatiňanského domova Miroslav Kubín.

„Co se týká výše platů, sociálním službám začínají konkurovat už i obchodní řetězce," uvedl krajský radní Pavel Šotola, který je zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor. Potvrdil, že sehnat pracovníky do sociálních služeb, zejména do pobytových zařízení, je problém. „Ta práce je fyzicky náročná a platy jsou nízké," dodal.

V listopadu loňského roku došlo z nařízení vlády k nárůstu platů v sociálních službách o čtyři procenta. „Jednáme o dalším navýšení od července, ale chceme, aby vláda zároveň uvolnila potřebný balík peněz," uvedl Pavel Šotola. Při posledním nárůstu totiž zůstaly státní dotace stejné a kraje složitě hledaly cesty, jak mzdy dofinancovat do požadované výše.

DOMÁCÍ PÉČE
Domácí péče je pro stát jednoznačně méně nákladná než ta ústavní. Přibližně tři sta tisíc lidí v České republice pečuje o svého blízkého, který není z důvodu věku nebo onemocnění soběstačný, přestože je to často psychicky i fyzicky velice náročné.

„Máme sociokulturně zakořeněno, že starat se o stárnoucí rodiče nebo jiné blízké doma, je dobré. Počet rodinných pečujících má tendenci se spíše zvyšovat," uvedla Eva Paprstkářová z Diakonie Českobratrské církve evangelické, která ve spolupráci s Českou abilympijskou asociací v Pardubicích pořádá cyklus bezplatných kurzů Pečuj doma a s námi.

LÁZNĚ A VOLNO
Podpora státu se v posledních letech zlepšuje, ale ideální rozhodně není. Pečující si často stěžují na zdlouhavé postupy úřadů při vyřizování příspěvků na péči nebo neochotu a problematickou komunikaci s úředníky, lékaři a dalšími odborníky. „Dlouhodobě také volají například po možnosti lázní nebo možnosti ošetřovatelského volna," dodala Eva Paprstkářová.