Budova bývalé dětské nemocnice bude zřejmě prohlášena za kulturní památku. Jasno by snad mohlo být do poloviny května. Ministerstvo kultury, které o prohlášení ze zákona rozhoduje, podle tiskové mluvčí Simony Cigánkové aktuálně pracuje na konečném vyjádření. „Kdy přesně bude rozhodnuto, nelze předjímat," uvedla mluvčí.

Ministerstvo nechce k podrobnostem správního řízení sdělovat nic bližšího. Deníku se však podařilo získat zápis z jednání komise pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku, které podle všeho bude pro výsledek řízení zásadní.

Uvádí se v něm, že komise po obsáhlé diskuzi většinou hlasů doporučila budovu k prohlášení za kulturní památku. Doporučení komise složené z odborníků mimo ministerstvo je však v přímém rozporu se stanoviskem pardubického Národního památkového ústavu, který prohlášení za památku nedoporučil.

Oslovení členové ministerské komise se k souhlasnému doporučení zpočátku většinou odmítali vyjadřovat. „Mlčenlivostí vázán nejsem, ale mimo jednání komise své názory na jednotlivé projednávané stavby sdělovat nehodlám," řekl Petr Chotěbor. S tím, že se nemůže vyjadřovat do médií, reagoval na dotaz rovněž Martin Horáček.

Jediný, kdo se nakonec uvolil ozřejmit důvody, které vedly komisi k doporučení na prohlášení za památku, byl její předseda Karel Kuča. „Budova je z architektonického hlediska typickým projevem doby svého vzniku a dochovala se ve značném stupni autenticity, zejména pokud jde o tvarosloví fasád a zčásti i prvky interiéru. Hlavní význam však spočívá v její urbanistické situaci, kdy zásadním způsobem formuje strukturu a obraz hlavní výpadové ulice směrem na Svitavy, a to spolu s dalšími staršími dominantami, jako je klášter, muzeum a bezprostředně sousedící kostel," sdělil Deníku.

Kuča rovněž vyzdvihl význam situování budovy v parku, jehož původní rozloha byla, podle něj, redukována jen minimálně. Upozornil i na historický význam budovy, která zpočátku sloužila jako sídlo okresního úřadu.

K tomu, aby se budova nebourala, se přiklání i přední odborník na moderní architekturu Rostislav Švácha. „Domnívám se, že stavby významných architektů se bourat nemají, jejich dílo má zůstat, pokud možno, vcelku, byť se v něm projevují výkyvy, a Oskar Czepa byl podle mého soudu architekt významný v lokálním měřítku," řekl.

„Zaujalo mě jeho velmi elitní školení, byl žákem vídeňské akademie u Friedricha Ohmanna, podobně jako pražští architekti Ladislav Skřivánek nebo Jaroslav Rössler nebo jako slavný brněnský průkopník purismu Arnošt Wiesner," dodal Rostislav Švácha.

Současně se ale ztotožňuje se stanoviskem pardubického Národního památkového ústavu. Podle Šváchy je hodnocení stavby památkáři velmi objektivní.

Se Šváchovým názorem na osobu architekta jednoznačně souhlasí i odborník na moravskou architekturu Pavel Šopák. Má rovněž zato, že se na moderní architekturu ve městě poněkud zapomíná.