„Žlutý kontejner na plasty byl asi do poloviny zaplněn natí z okurek, a to necelého půl dne poté, co Technické služby Hlinsko odvezly kontejnery s bioodpadem. Vše pak samozřejmě za nepřizpůsobivého občana uklidili zaměstnanci obce, takže jeden nepořádník zbytečně zaměstnával pracovníky údržby,“ konstatuje starosta.

„Asi budeme muset přemýšlet o tom, že na některá stanoviště nainstalujeme kamery, protože za nevytříděný odpad obec zaplatí a tyto náklady se pak promítnou do cen za svoz pro všechny občany,“ pokračuje Petr Schmied.

Podle starosty bývá nejhorší situace zpravidla po víkendech. „Je možné, že nám tu nepořádek z určité části zanechávají i chataři a chalupáři, ale to je samozřejmě jen moje domněnka,“ přemítá Petr Schmied.

LENOST OBČAS VÍTĚZÍ
Lajdácké pohození okurkové nati nepředstavovalo v Krouně nejkurióznější případ svérázné „likvidace“ bioodpadu. „Před nějakým časem jsme v kontejnerech objevili i hromadu velkých hovězích kostí,“ vybavuje si starosta, který uvádí i další případ lidské pohodlnosti.

„Využíváme dva typy kontejnerů na plasty. S velkým otvorem a také s malým vhozem obklopeným manžetou. Jakmile se zaplní kontejnery s tím větším otvorem, některým lidem už je zatěžko, aby plastové láhve postupně naházeli do kontejneru s malým otvorem. Položí je prostě vedle kontejneru a odtud je pak vítr rozfoukává po okolí. Podobně tomu bývá i s kartónovými krabicemi, které se lidem nechce trhat na menší kusy,“ doplňuje starosta Petr Schmied.

SE ZÁZNAMY JE PRÁCE
Že může instalace kamer pomoci s bojem proti nepořádníkům, o tom vědí své například v Chrasti. „To jsme takhle třeba koukli na záznam a poznali jednoho z místních, jak ke kontejnerům odkládá tašky s nepotřebným textilem. Tak jsme mu zavolali a do hodiny bylo uklizeno,“ vzpomíná chrastecká starostka Martina Lacmanová.

V Chrasti teď využívají pět kamer, ale jejich provoz má podle starostky i svoje „mouchy“. „Ruku v ruce s ním přichází časový nárok na zaměstnance, jenž musí pořízené záběry vyhodnocovat. Přičemž záznamy pořízené v noci nebo za snížené viditelnosti někdy nebývají tak průkazné, aby na nich bylo možné poznat konkrétního člověka,“ pokračuje Martina Lacmanová.

V Chrasti rovněž v minulosti zaznamenali několik svérázných příkladů nakládání s biologickým odpadem. Nejkurióznějším asi byla prasečí hlava naaranžovaná mezi odpady poblíž místní pošty. Jindy zase Chrastecké překvapil vyhozený chemický záchod naplněný až po okraj lidskými výkaly. Pozornosti místních neuniklo ani opuštěné stavební kolečko přetékající králičím hnojem.