„Musím zařídit další potřebné kroky, které jsou pro mě náročné nejen z pohledu časového," uvedl sedmdesátiletý Zbyněk Šimek. Jeho sbírka obsahuje repliky nejstarších dřevěných loukoťových kol, ale i těch železných kovaných, jež byla v originále dostupná v malém počtu nebo jen jako jeden kus. Městu nabízí také medaile a dobové oblečení.

Holičtí politici zatím mají jen studii muzea a vybraný pozemek v Holubově ulici, kde by mohlo vyrůst, sehnat peníze na další se nedaří. „Zkouším různé soukromé fondy a dotační tituly, ale zatím jsem nic neobjevil," řekl místostarosta Holic Petr Bajer. Pro městský rozpočet jsou v tuto chvíli prioritou sportoviště. Investuje se například do obnovy městského stadionu a do sportovní haly.

Radnice čeká na vyjádření polského partnerského města Strzelce Opolskie, které mělo do muzea přivážet své turisty. Díky mezinárodní spolupráci by mohl projekt získat peníze z Evropské unie. „Muzeum je dobrý nápad, ale nemusí vzniknout za každou cenu, jsou důležitější věci," uvedl obyvatel Holic a zároveň předseda zdejší kulturní komise Karel Král. Doporučuje také využít spíše spojení Holice a motokros, které je podle jeho názoru pro město charakterističtější než cyklistika. Muzeum cyklistiky navíc již ve východních Čechách existuje, a to v Nových Hradech, kde je možné vidět přibližně 250 exponátů. „Zato nejbližší motokrosové muzeum je, pokud vím, až v Itálii," dodal Karel Král.

V Holicích býval největší cyklistický klub v republice a motokrosové závody se zde jezdí od 50. let. Motokrosová trať a zařízení depa prodělalo renovaci a splňují nejpřísnější podmínky pro pořádání vrcholových motokrosových závodů.

Pokud by se podařilo Muzeum cyklistiky a motokrosu nakonec přeci jen otevřít, bylo by to pro šestitisícové Holice druhé muzeum. Město již provozuje Africké muzeum doktora Emila Holuba. Z rozpočtu na něj ročně vydá přibližně 150 tisíc korun.

Místostarosta Petr Bajer to nepovažuje za problém. Naopak spatřuje v další výstavní ploše ekonomickou šanci pro holické živnostníky. „Muzeum cyklistiky vidím jako záležitost významu nejen regionálního, ale krajského až celostátního. Může do města přivést turisty, kteří si zde udělají celodenní program. Dnes nemají proč do Holic jezdit," dodal Petr Bajer.

Zastupitelé Holic vloni vybrali k dopracování architektonickou studii číslo jedna, energeticky nenáročnou stavbu, kdy hmota samotného muzea bude skryta za terénními náspy a parkovou úpravou. Viditelný bude jen vstup z Holubovy ulice a částečně i zadní fasáda, kde je v zatravněném náspu průrva s prosklenou stěnou.

Muzeum je navrženo jako sestava dvou válcových hmot různých průměrů s plochou, převážně pochozí střechou. „Motiv kruhů nebyl zvolen náhodou. Kolo, kruh, osa, řetěz, výplet kola jsou přetransformovány ve výrazné architektonické prostředky," vysvětlili tvůrci studie z Ars Fabrica. Pro stavbu je vytipován pozemek v blízkosti Základní umělecké školy Karla Malicha v Holubově ulici. Ve stejné ulici stojí i Africké muzeum dr. Emila Holuba.