Hnůj? Fuj! Češi o dovolenou na farmě moc nestojí

Koně lákají

I přesto se na Orlickoústecku i dnes najdou farmy, které nabízejí ubytování a možnost nahlédnout do života českých zemědělců. Pravá podstata agroturistiky ale pomalu mizí, střídá ji komerce. „Dneska se to všechno mění, zájem o agroturistiku jako takovou není, vznikají komerční centra, která zakládají lidé, kteří nemají k zemědělství vztah. O praxi se tam nikdo nic nedozví," říká Petra Zářecká, která s manželem v Kunvaldu založila jednu z prvních agroturistických farem. „U nás je to jiné, nás zemědělství živí," dodává. Do Statku u svatého Jána podle ní míří hlavně Češi. Pojem agroturistika jim má naznačit, že musejí počítat s „vůní venkova" a mouchami. „Že by se někdo chtěl zapojit do práce, to se neosvědčilo. Snad jen děti si chtěly vyzkoušet dojení krav. Spíš mají zájem se na něco podívat, u nás můžou vidět dojení krav, krmení telat nebo čištění a sedlání koní, můžou se i svézt," dodává Petra Zářecká.
Zájem o koně je velký, to potvrzuje Lenka Kněžourová z farmy Kněžour v Ostrově. Farma denně nabízí služby milovníkům koní především z Pardubického kraje. „Práce a péče o koně je součástí naší nabídky, je o to zájem. Věnujeme se i těm, kdo nikdy neseděli na koni, seznámíme je se zvířetem, naučíme základy ježdění, můžeme je doprovázet i na stezkách," doplňuje Lenka Kněžourová.

Boom je pryč

Mezi farmy, které zažily rozmach v devadesátých letech, patří Lichkovský dvůr a Biofarma Knápkovi v Horních Heřmanicích. Bývaly cílem turistů z Nizozemska a v případě Lichkova Němců. „Holanďani si chtěli jednou vyzkoušet práci na farmě. Když vzali poprvé do ruky hrábě a hlavně kosu, tak se divili," vzpomíná se smíchem Věra Urbanová. Na obou statcích se farmaří dál, bez turistů. „Doba agroturistice moc nepřeje, Češi o takové věci nestojí. Vstřícní lidé ze západu už nejezdí," uzavírají Knápkovi.