Když vzpomíná, vybavuje si většinou šťastné okamžiky. Třeba na setkání po dlouhé době. „Bylo úžasné a opravdu emotivní. Ale vycítila jsem, že manžela pobyt na misi trochu poznamenal. Jistě nebylo jednoduché v takovém prostředí být a vzpomínky a zážitky z této země nejspíš nikdy nezapomene," myslí si Katka. Svého muže se snažila po celou dobu jeho pobytu ve vzdálené zemi co nejvíce podporovat a s návratem do běžného života na něj nijak nespěchala.

Tragedie snad změní názor 
na české vojáky

Je pochopitelné, že zažívala při každé zahraniční misi velké obavy. „Ano, bála jsem se o něj. Ale na druhou stranu jsem si nepřipouštěla, že by se mu něco mohlo stát, to bych se z toho zbláznila," dodává upřímně. Včerejší sebevražedný útok v okolí základny Bagrám Katka vnímá jako obrovskou tragédii, jež ale na druhou stranu může změnit názor na české vojáky, účastníky misí.

„Mrzí mne často negativní pohled občanů na ty kluky. Měli bychom na ně být především hrdí za to, že nasazují své životy pro mír na naší planetě. Tak to alespoň vnímám já," uzavírá Katka.