O životě Baldy, což je Bartůňkova přezdívka, pohovořil jeden z nositelů Řádu stříbrného vlka Miloš Blažek, zvaný Merkur. Zmínil strastiplná padesátá léta minulého století, kdy byl Balda v komunisty zinscenovaném monstrprocesu odsouzen k šesti letům žaláře, z nichž velkou část strávil na uranových dolech.

Řád Stříbrného vlka je nejvyšším skautským Řádem Junáka – svazu skautů a skautek ČR, udělovaným jeho
členům – mužům. 
Řád Stříbrného vlka se uděluje doživotně. Počet žijících nositelů může být nejvýše dvanáct, a to v celé České republice.

Podle senátu Státního soudu ve Skutči jeho vlastizrada spočívala v založení ilegální skautské skupiny a šíření protikomunistických letáků. Miloš Blažek zdůraznil obrovský přínos Ladislava Bartůňka celorepublikovému skautingu. „Bez bratrů, jako je Balda, by dnes již skaut nebyl“, uzavřel. 

Skautingu se Ladislav Bartůněk věnoval po většinu života, léta totality nevyjímaje. „V roce 1968 byl po letech na chvíli znovu obnoven Junák. Ve Skutči jsme se dali opět dohromady. V létě 1968 proběhly poprvé po dvaceti letech skautské tábory. Rozsáhlejší rozvoj skautingu však zastavilo přepadení Československa armádami Varšavské smlouvy 21. srpna. My jsme se ale i po roce 1970, kdy byla ústřední činnost Junáka protiprávně ukončena, scházeli dvakrát ročně na Javorku, to je malá vesnička poblíž Jimramova. Komunisti o nás sice věděli, ale to už nebyla padesátá léta! Byla jiná doba a oni nás tiše tolerovali,“ vzpomíná Ladislav Bartůněk. (ron), s přispěním Karla Čáslavského