Vše nasvědčovalo tomu, že letošní sezona by mohla být zlomová. Přišly sice problémy s hráčským kádrem, ale po angažování Martiny Šemberové a Lucie Totuškové na hostování ze Žichlínku byla mezera zacelena. Ačkoliv na některá utkání družstvo odjíždělo v nejnižším možném počtu, který pravidla povolují. Soupiska tak vypadala následovně: Iva Horáková, Radka Janďourková, Lenka Gottwaldová, Hana Dejdarová, Světlana Barešová, Nikola Hýblová, Eva Kvapilová, Barbora Mikulecká, Martina Šemberová, Lucie Totušková, Pavla Trávníčková a trenér Aleš Renčín.
Celkový souhrn čítal 36 mistrovských zápasů, v nichž „Třebovačky" dvaatřicetkrát vyhrály a pouze čtyřikrát zůstaly bez bodů.
Mezi největší soupeře patřila družstva Hradce Králové (2. místo) a Bohemians Praha (3. místo). „Na českém volejbalovém svazu jak kdyby tušili, jak se bude celá soutěž odehrávat a nechali nám dva nejtěžší soupeře na závěr sezony," uvažovala nad losem hráčka Radka Janďourková. Právě s Hradcem se v předposledním kole rozhodovalo, kdo bude mít právo zahrát si baráž o první ligu. „Věděli jsme, že Hradec Králové po první lize toužil už minulý rok, kdy mu vítězství sebral pro změnu Havlíčkův Brod, a že letos tomu nebude jinak," tušila jedna z opor týmu.
Zápasy o všechno slibovaly napětí, dramatičnost a boj o každý míč. To si nenechalo ujít ani velké množství fanoušků.
„Atmosféra byla skvělá. Kéž by se dařila vytvořit na domácích zápasech častěji," usmívala se Janďourková. Výborná hra v poli a hlasitá podpora vedly k jasným výhrám 3:1 a 3:0. „Byl to bezesporu nejhezčí zápas v soutěžním ročníku a my věděly, že už nás na prvním místě nemůže nikdo ohrozit," cítila velkou radost třebovská volejbalistka.
Morálka v posledním kole proti Bohemians už pochopitelně nebyla na nejvyšší úrovni. O nic totiž nešlo ani jednomu týmu. Porážka 0:3 a vydřené vítězství 3:2 už pouze kosmeticky upravily tabulku.
Co je trochu s podivem, že volejbalový svaz nijak neoceňuje vítěze nižších lig, a tak se volejbalistky dočkaly zlatých medailí a poháru pro vítěze od svých fanoušků, kteří tak učinili ze svých vlastních prostředků. Bujaré oslavy mohly poté naplno propuknout.
„Chtěla bych za naše družstvo poděkovat všem, kteří nás podporují. Fanouškům na našich zápasech, sponzorům, bez kterých bychom nebyly schopné soutěž odehrát, a rodinám hráček, obzvláště těm s mateřskými povinnostmi. Doufám, že i přes to, že maminek v našem družstvu bude přibývat, budeme moci v soutěži pokračovat i do dalších sezon. Je to něco, co už k našim životům neodmyslitelně patří a máme to rádi," uzavřela Radka Janďourková.